Podle viceguvernéra proto není kam spěchat. V každé zemi včetně České republiky mají vždy přednost domácí úkoly, tedy nastavení hospodářské politiky jako celku. V našem případě je to reforma veřejných financí tak, aby se dlouhodobě zastabilizovaly.

S jakou měnou má Česká republika dlouhodobě větší šanci „kvalitně“ přežít?

Ta otázka se rozpadá na tři roviny. Za prvé, jestli bychom měli o euro urychleně usilovat. Za druhé, jestli vůbec můžeme vstoupit, tedy jestli plníme kritéria, a třetí rovina je, jestli nás tam někdo chce. Pokud je Česká republika schopná udržet rozumnou měnovou politiku, tak by neměla do eurozóny spěchat. To je můj dlouhodobý názor. Navíc nyní ani vstoupit nemůžeme. A myslím si, že s ohledem na Řecko a další země jižní osy eurozóna sama rozhodně nebude spěchat s dalším rozšiřováním. Očekávám velký boj o přijetí či nepřijetí Estonska, které zatím plní veškeré podmínky. Pro mě by bylo ideální, kdybychom plnili kritéria, byli žádáni, nemuseli prosit a zároveň se sami mohli rozhodnout o načasování vstupu tak, jak nám to vyhovuje. Nejhorší by naopak bylo, kdybychom neplnili kritéria, potřebovali kredibilitu eura a zároveň by nás tam nikdo nechtěl a my bychom museli prosit. Kam půjde koruna? To nikdo neví

Jak se díváte na to, že podle mnoha ekonomů bude koruna oslabovat, a tak doporučují nákup eura?

Náš základní scénář počítá se stabilitou měny. Uvidíme, nakolik je realistický. Věříme, že ano, ale ekonomie není věda, která umí znát budoucnost, s její pomocí lze pouze sestavovat lepší či horší predikce. Všichni víme, že předpověď denních a krátkodobých pohybů kurzu v jakékoliv malé otevřené ekonomice neumí udělat vůbec nikdo. A vy po mně chcete, abych řekl, jestli mají pravdu, nebo ne? Já tvrdím, že to nikdo neví. Vždy může nastat nějaká událost, která trhy překvapí.

Může mezi ty nenadálé události patřit i poslední údaj o růstu hrubého domácího produktu? Podle něj je na tom ekonomika hůř, než se čekalo, a výsledek je také horší než odhad ČNB.

Na to jde o příliš syrové a hrubé číslo. Museli bychom vědět, jak vypadá struktura HDP jako celku. To číslo bylo překvapivé a pro nás trochu matoucí, ale nemůže zatím změnit prognózu. Pro nás je spíše rizikovým faktorem vývoj rizikové prémie, tedy rozdílu mezi naší a tržní sazbou. Teď jsme svědky mírné stabilizace a je otázka, co se bude dít dál. Totéž platí u vývoje mezd, kde je hodně nejistoty.

<%Anketa23%>

Problémy s rozpočtem a růstem státního dluhu mají skoro všechny země Evropské unie. Trhy jsou zaplavené státními dluhopisy, i Česko už mělo problém prodat celou emisi. Poroste cena dluhů?

Samozřejmě. Doufám, že podnikatelé, kteří čtou Hospodářské noviny, vědí, že čím víc si bude potřebovat půjčit vláda, tím dražší budou i půjčky pro ně. Nakonec zvítězí ten, kdo nebude lhát finančním trhům a bude potřebovat méně peněz.

Po několika letech mlčení se v Česku opět diskutuje o zavedení eura. Kdy má vůbec země šanci se do eurozóny zapojit?

Víte, být součástí eurozóny se dřív jako by považovalo za znak kvality ekonomiky. Nikdy jsem tento postoj nesdílel. Současná krize ukázala, že tomu tak opravdu není. Vždycky záleží na tom, co se dělá doma. Bavíme se o možných datech vstupu do eurozóny, které jsou za horizontem dvojích voleb. Jinými slovy jsou z hlediska politického cyklu v nekonečnu. Je mnohem snazší napsat strategii na deset let dopředu, než dnes nebo zítra řešit aktuální problémy. V tuto chvíli mě proto mnohem víc zajímá, jestli budeme plnit domácí úkoly bez ohledu na okolí. V tomto ohledu je euro až na druhém místě.

Celý rozhovor vyšel v Hospodářských novinách (HN) 18.2.2010

Kam dál?
- Hypotéky: Evropská unie chce zpřísnit poskytování hypoték
- Evropská unie se dostává z recese, budoucnost ale zůstává velmi nejistá
- Tento rok naše ekonomika poroste, s ní i statní dluh