Míra inflace v eurozóně v září klesla na 4,3 procenta ze srpnové hodnoty 5,2 procenta, uvedl dnes v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Inflace je tak nejníže za poslední dva roky. Před rokem byla na deseti procentech, což byl tehdejší rekord. Nejvyšší inflaci má nyní v eurozóně Slovensko.

Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla zapojit do návrhu nových eurobankovek všechny obyvatele eurozóny. Až do konce srpna se tak mohou Evropané na internetových stránkách ECB vyjadřovat k námětům příští série eurobankovek. Bude to první rozsáhlá modernizace bankovek eurozóny od jejich zavedení před více než dvaceti lety.

Ekonomika eurozóny se v prvním čtvrtletí propadla do recese. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím snížil o 0,1 procenta, stejným tempem jako v předchozím kvartálu.

Ekonomika eurozóny kvůli rostoucím nákladům na energie a hrozbě jejich nedostatku v příštím roce poklesne. Domnívají se tak ekonomové, které oslovila agentura Bloomberg. Odborníci očekávají, že hospodářství eurozóny v roce 2023 klesne o 0,1 procenta, zatímco před měsícem předpovídali růst o 0,3 procenta. Německo, největší ekonomika bloku 19 zemí platících eurem, podle jejich odhadů klesne o půl procenta; Francie, Itálie a Španělsko by měly růst.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V rychlém odhadu to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. Červencový nárůst inflace byl překvapením pro analytiky, kteří předpokládali, že tempo růstu cen zůstane na červnové úrovni.

Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta.