Státní fond kinematografie bude nástupnickou organizací současného fondu. Jeho úkolem bude výkon správy audiovizuálních poplatků, poplatku z vysílání reklamy nebo poplatků za žádosti na poskytnutí podpory kinematografie.

Fond povede evidenci v oblasti audiovize a bude poskytovat podporu kinematografii. Kromě toho bude mít v popisu práce výkon majetkových autorských práv a práv výrobců audiovizuálních děl nebo přidělování koprodukčního statutu.

Sídlem fondu bude Praha, na členy rady i výboru a na všechny zaměstnance se bude vztahovat společná povinnost mlčenlivosti. Výjimku budou mít ale žádosti třetích osob, které se budou chtít dozvědět kdo, kolik a na co dostal peněz.

Rada i dozorčí výbor budou devítičlennými orgány, které zvolí Poslanecká sněmovna na návrh šéfa rezortu kultury, každý rok se obmění třetina členů. Při první volbě se losem určí, kdo bude ve funkci na kolik let.

V obou případech by mělo jít o uznávané a zkušené osobnosti v oblasti kinematografie. Jejich seznam dají dohromady občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a zájmová sdružení právnických osob působících v oblasti kinematografie, dále pak střední, vyšší odborné a vysoké školy filmového zaměření. Do jmen naopak nebudou mít co mluvit kolektivní správci autorských práv.

Úkolem rady bude stanovit koncepci a strategii podpory kinematografie, stanovit a zveřejnit kritéria hodnocení projektů na základě politiky podpory filmové tvorby a především pak posouzení jednotlivých žádostí o poskytnutí podpory. Na vyhodnocení každé žádosti bude mít přitom rada 90 dnů.

Dozorčí výbor má dohlížet na to, jestli byly prostředky na podporu kinematografie využité účelně a hospodárně. Pokud zjistí opak nebo bude mít na možnou nehospodárnost jenom podezření, předá výbor svá zjištění i se všemi podklady k prošetření kanceláři fondu.

Mezi finanční zdroje fondu bude patřit například poplatek z vysílání reklamy, poplatek z kinematografického představení nebo z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.

Poplatek z vysílání reklamy je základním pilířem fungování fondu a tvoří ho dvouprocentní odvod z reklamních výnosů nebo příjmů televizí, které vysílají kinematografická díla. Povinnost se vztahuje na volně šířené stanice, které nemají místní nebo regionální charakter. Prakticky se proto na tento poplatek skládají komerční televize Nova, Prima a Barrandov.

Poplatek z kinematografického představení zákon zvyšuje z původní jedné koruny na úroveň jednoho procenta se zaokrouhlením na celé koruny nahoru. Dospělí diváci pražských multiplexů tak budou do kasy fondu přispívat dvě koruny u klasických filmů a tři koruny za představení ve 3D.

Sazbu za poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání norma stanuje na půl procenta z poplatku za zhlédnutí nebo ceny předplatného. I tady se má ale zaokrouhlovat na celé koruny směrem nahoru. Provozovatelé služeb jako Voyo.cz nebo Videotéka O2 TV tak budou do fondu odvádět korunu za každý snímek, za který jim jejich uživatelé zaplatí jednorázově, nebo půl procenta ze sazby za předplatné.

Součástí zákona je také povinnost distributorů audiovizuálních děl opatřit tato díla titulky pro sluchově postižené. Filmy budou pak muset mít z hlediska vhodnosti svého obsahu pro děti a mladistvé jednu ze čtyř klasifikací. Buď půjde o snímky přístupné bez omezení, nebo nevhodné pro děti do 12 let, případně nepřístupné pro děti do 15 let, a konečně nepřístupné pro děti a mladistvé do 18 let.

Zákon má začít účinkovat od 1. ledna 2013. Výjimku má jen ustanovení o poplatcích z poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, které by mělo odstartovat až v roce 2016.

-Petra Hrubá, Jan Kálal | MED