„Zákazníci, jimž se vklady úročí někdy i čtyřmi procenty, nejsou pro spořitelny vůbec výhodní, spořitelny proto hledají způsoby, jak takové smlouvy ukončit. Staré smlouvy nejen že mají pro klienta výhodný úrok, ale spořitelnám nedávají ani mnoho možností, jak je změnit či ukončit,“ říká Miloš Borovička, právní poradce sdružení dTest.

Klíčové jsou vždy obchodní podmínky a jejich vymezení přípustných důvodů k odstoupení. „Spořitelny často nemají smluvní důvod k výpovědi a odkazují na ustanovení obchodního zákoníku. Tím se ale smlouva neřídí,“ říká Borovička a pokračuje: „Takovou chybu jsme našli například ve výpovědích Buřinky, dříve ČS stavební spořitelny. Staré obchodní podmínky jim nedovolují vypovědět službu bez udání důvodu.“

<%Anketa227%>

Obchodní podmínky se mohou lišit u každé smlouvy, a to dokonce i v rámci jedné společnosti. „Smlouva z konce devadesátých let se řídí jinými podmínkami než například smlouva z roku 2005. Řada smluv může možnost jednostranné výpovědi skutečně obsahovat, je tedy vždy třeba zkoumat konkrétní případ,“ říká Borovička a současně vyzývá: „Pokud stavební spořitelna vypověděla smlouvu neplatně, doporučujeme její postup odmítnout a trvat na plnění, které bylo smlouvou dohodnuto.

Za tím účelem sdružení na svých stránkách připravilo pro poškozené vzory dopisů, které lze použít k vyžádání obchodních podmínek nebo k odmítnutí neplatné výpovědi smlouvy.