Zaměstnanci odvádí na sociálním pojištění 6,5 % ze své měsíční hrubé mzdy. Dalších 25 % na sociálním pojištění za zaměstnance platí jejich zaměstnavatel.

OSVČ na hlavní činnost platí měsíční zálohy na povinném sociálním pojištění. Celková částka sociálního pojištění se u OSVČ následně vypočte dle dosaženého zisku. OSVČ platí na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu, vždy však musí být sociální pojištění zaplaceno alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Zaplacené zálohy během roku se následně odečtou od vypočteného sociálního pojištění za celý rok. Případný nedoplatek se uhradí do 8 dní od odevzdání „přehledu o příjmech a výdajích“.

Maximální vyměřovací základ

Strop pro placení sociálního pojištění se odvíjí od průměrné mzdě stanovené MPSV, protože strop je ve výš 48násobku průměrné mzdy. Z důvodu zvýšení průměrné mzdy se pro rok 2016 zvyšuje i maximální vyměřovací základ (strop) pro placení sociálního pojištění.

• Za rok 2015 dosahuje strop částky 1 277 328 Kč.
• Za rok 2016 bude strop ve výši 1 296 288 Kč.

Pro výpočet státního důchodu se započítávají pouze příjmy, ze kterých je odvedeno sociální pojištění. Občané s příjmy nad strop musí mimo jiné počítat s tím, že příjem nad strop se jim již nehodnotí pro výpočet státního důchodu, a této skutečnosti přizpůsobit vlastní finanční plánování.

Maximální pojistné u zaměstnance

V Česku je legislativou stanoven maximální vyměřovacího základ pro placení sociálního pojištění jako ve většině zemí EU. Když zaměstnanec v průběhu roku dosáhne stropu, tak se přestane již do tohoto měsíce odvádět ze mzdy zaměstnance sociální pojištění. Naposledy odvede zaměstnavatel sociální pojištění za zaměstnance za měsíc, kdy bylo dosaženo maximálního vyměřovacího základu. Ze zúčtované hrubé mzdy nad strop neplatí sociální pojištění ani zaměstnavatel, ani zaměstnanec.

Praktický příklad

Zaměstnanec pan Novák má hrubou měsíční mzdu 130 000 Kč. V přiložené tabulce si vypočítáme, kolik zaplatí na sociálním pojištění pan Novák v roce 2015 a v roce 2016. Stejně tak si porovnáme odvody zaměstnavatele pana Nováka na sociálním pojištění.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Maximální pojistné u OSVČ

Strop pro placení sociálního pojištění je stejný pro zaměstnance i OSVČ. Z důvodu zvýšení stropu se tedy zvýší i maximální sociální pojištění placené živnostníky a podnikateli s vysokými zisky.

Praktický příklad

Živnostník pan Černý dosáhne v roce 2015 i v roce 2016 hrubého zisku (příjem – výdaj) 2 800 000 Kč. Kolik zaplatí na sociálním pojištění v obou letech? Skutečný vyměřovací základ je v obou letech 1 400 000 Kč (2 800 000 Kč x 50 %). Protože je skutečný vyměřovací základ vyšší než maximální vyměřovací základ, tak se bude sociální pojištění v obou letech platit z maximálního vyměřovacího základu.

Zdroj: vlastní výpočet autora