Agentuře Mediafax to ve čtvrtek řekl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig s tím, že uvedené sjednocující stanovisko NS je pro české soudy závazné.

Knötig řekl, že velký senát Nejvyššího soudu vydal sjednocující stanovisko závazné pro všechny obecné soudy proto, že u odborné i laické veřejnosti vznikaly stále častěji pochybnosti o právním názoru Nejvyššího soudu na rozhodčí řízení.

Podle velkého senátu Nejvyššího soudu platí, že pokud rozhodčí smlouva neobsahuje přímé určení rozhodce ad hoc (pro tento konkrétní případ-pozn. aut.), respektive konkrétní způsob jeho určení, ale v této souvislosti jen odkazuje na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, pak je taková rozhodčí smlouva neplatná pro obcházení zákona.

Podle soudců totiž nelze mít za to, že by se účastníci smlouvy předem dohodli na tom, že by jejich případný spor řešil ad hoc rozhodce. "Žádný takový konkrétní rozhodce totiž není v závadné rozhodčí smlouvě přímo uveden, tedy jasným a zákonu odpovídajícím způsobem nebyl ani stanoven způsob, jak by příslušný rozhodce měl být určen," řekl Knötig.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu dává nyní možnost férovější právní obrany lidem, kteří uzavřeli například v tísni nevýhodnou smlouvu o půjčce. Lichvářské firmy totiž často smlouvu o půjčení peněz podmínily univerzální rozhodčí doložkou a vzhledem k složitě formulovaným podmínkám kontraktu často dostaly dlužníky do neřešitelné pasti. Rozhodce, kterého pak jmenoval věřitel, totiž dlužníkovi v případě jakéhokoliv i drobného porušení smlouvy nechal obstavit obvykle veškeré příjmy a mnohdy jej připravil i o veškerý majetek.

Právní názor Nejvyššího soudu je pak podle Knötiga totožný s názorem Vrchního soudu v Praze, jenž byl již dříve publikován ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.