„Rok od roku je to horší. V loňském roce jsme „jenom“ neznali sazbu daně z přidané hodnoty,“ říká Jana Skálová, partnerka TPA Horwath a členka Prezidia Komory daňových poradců. Jaké komplikace přináší nejistota kolem doprovodných daňových zákonů k novému Občanskému zákoníku?

Zahraniční firmy ze států sousedících s Českou republikou, které jsou zároveň hlavními obchodními partnery tuzemských společností, patří k nejhorším plátcům faktur v Evropě. Naprosto nejhůře sice dopadly podniky z Belgie, hned za nimi však následují Slovensko s Polskem a pohoršilo si i Německo.

Za uplynulých pět let putovalo více než 153 miliard korun z veřejných peněz směrem k firmám, jejichž vlastník má přesunutou adresu do některého z daňových rájů. Úniky na daní vzniklé České republice, které ve finále zaplatí daňoví poplatníci ze svých kapes, tím pádem šplhají do neúnosných výšin.

Při stejném zisku jako v loňském roce zaplatí některé OSVČ za rok 2013 na povinných daňových odvodech (dani z příjmu fyzických osob, sociálním a zdravotním pojištění) citelně více. Podívejme se na vybrané příklady.

Americký softwarový gigant Microsoft koupí od finské společnosti Nokia její hlavní divizi mobilních telefonů. Zaplatí za ni zhruba 140 miliard korun a chce se zaměřit zejména na africký trh, kam chce dodávat levné „chytré“ telefony.

Zájem o vytěsňování menšinových vlastníků z akciových společností je letos nejvyšší za poslední čtyři roky. Od začátku roku o něm rozhodlo 27 firem a drobným akcionářům by měly vyplatit přes miliardu korun. Celková částka na nucené vykupování akcií od menšinových vlastníků od roku 2005 by se ke konci letošního roku měla pohybovat kolem 18 miliard korun. Informace vyplývají z databáze MagnusWeb a propočtů poradenské společnosti Bisnode.