Od nového roku bude zaměstnavatel vyplácet náhradu mzdy za období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti namísto dosavadních 21 dnů.

Zaměstnanec, který bude uznán práce neschopným, nebo mu bude nařízena karanténa, až v roce 2014 bude mít nárok na nemocenské od okresní správy sociálního zabezpečení tedy od státu již od 15. dne trvání pracovní neschopnosti

„Na začátku roku 2011 se v souvislosti s úspornými opatřeními ve státním rozpočtu dočasně prodloužilo období poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem ze 14 na 21 dnů, to platí do konce letošního prosince,“ vysvětluje ministr práce a sociálních věcí František Koníček.

Nadále platí, že zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a že za první tři pracovní dny (nejvýše však za 24 odpracovaných hodin) jdou zdarma. Při karanténě náleží náhrada mzdy od prvního pracovního dne.

Co s nemocí o Vánocích?

„Pokud bude zaměstnanec uznán práce neschopným nebo mu bude nařízena karanténa ještě v roce 2013 a pracovní neschopnost či karanténa bude přecházet do roku 2014, musí zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy postaru, tedy v prvních 21 dnech jejího trvání,“ připomíná ministr práce a sociálních věcí František Koníček.

I když zaměstnanec bude uznán práce neschopným ode dne 31. prosince 2013, bude zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy až do 20. ledna 2014, pokud pracovní neschopnost zaměstnance bude tak dlouho trvat.

Kolik tedy za nemocenskou dostaneme?

První tři dny nemoci prostonáme doma v posteli zcela zdarma. Jakmile ony nepříjemné tři dny pominou, začne vám zaměstnavatel vyplácet náhradu mzdy. Nárok na ni máte od čtvrtého do čtrnáctého dne nemoci. Její výše bude dosahovat šedesáti procent vašeho průměrného hrubého výdělku za poslední čtvrtletí.

Pokud stůněte déle než dva týdny, přebere od zaměstnavatele štafetu stát. Od patnáctého kalendářního dne nemoci máte nárok na dávky nemocenského pojištění. Nemocenská je vám na rozdíl od náhrady mzdy vyplácena za každý kalendářní den, ovšem je o něco nižší. Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenské je průměr vašich hrubých příjmů za poslední rok. Nemocenská pak dosahuje jeho šedesáti procent. Jenže – stejně jako u náhrady mzdy se ale na vyměřovací základ nejprve uplatňují redukční hranice.

Podvádět se nevyplácí!

Od ledna 2012 zákoník práce rozšířil seznam důvodů, kdy lze dát zaměstnanci výpověď. Novinkou je právě situace, kdy zaměstnanec "zvlášť hrubým způsobem" poruší lékařem stanovený režim při nemocenské. Mezi hlavní povinnosti nemocného zaměstnance totiž patří "zdržování se v místě pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti" a "dodržování doby a rozsahu povolených vycházek".

Výpověď, kterou zaměstnavatel většinou hříšníkovi dá, je standardní, tedy s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Ta se počítá od prvního dne kalendářního měsíce, který následuje po dni doručení výpovědi. Na odstupné musí ovšem takový hříšník zapomenout.

Pokud kontrola nemocného nezastihne na adrese, kterou na neschopenku nahlásil, okamžitě se mu odeberou nemocenské dávky a navrch dostane i pokutu, ta se může vyšplhat až na dvacet tisíc korun.

Stonající zaměstnanci by si měli uvědomit, že kromě pracovníků správy sociálního zabezpečení je mohou v prvních třech týdnech kontrolovat i zástupci zaměstnavatele.

Úředníci přitom mohou uložit pokutu i za "neposkytnutí součinnosti". Tím se podle zákona rozumí nejen prokázání totožnosti a předložení neschopenky od lékaře, ale také samotné umožnění kontroly. Ve vlastním zájmu by měl mít fungující zvonek nebo být dostupný přes mobilní telefon.