Člověka bude možné zbavit způsobilosti k právním úkonům jen omezeně, z vážných zdravotních důvodů a jen na určitý čas - maximálně tři roky. Navíc o tom bude muset rozhodnout soud a soudce bude muset dotyčného při rozhodování o jeho svéprávnosti vidět.

Zákoník zavádí nový institut nápomoci při rozhodování, což soudu umožní člověka neomezovat ve svéprávnosti a ustanovit mu osobu, která za něj sice právně nejedná, avšak napomáhá mu v běžných činnostech. Dále bude možné nechat se zastoupit členem domácnosti.

Plné svéprávnosti nabývá člověk dosažením 18 let. Dříve, už od 16. roku ji lze získat jako dnes také sňatkem.

Nově bude možné nabytí svéprávnosti také emancipací, je-li nezletilý schopen sám se živit a obstarávat si své záležitosti. Například sedmnáctiletý mladík je už rok zaměstnaný, nastěhoval se do vlastního bytu a na rodičích není hmotně závislý. Podle současné právní úpravy přesto potřebuje souhlas rodičů k uzavření různých smluv, například k odběru elektřiny, plynu a podobně. Prokáže-li, že je dostatečně vyspělý, aby si své záležitosti zařizoval sám, bude mu podle nového občanského zákoníku přiznána svéprávnost a jeho vůle v jeho soukromých věcech nebude podmiňována souhlasem rodičů.

Současná i nová úprava vychází z pojetí, že se osobnost nezletilých rozvíjí postupně a v návaznosti na to se rozvíjí i jejich svéprávnost. Vychází se z toho, že osmileté dítě si může samo koupit lístek do kina, nikoliv jízdní kolo. Patnáctiletý teenager si může sám koupit jízdní kolo, ale nikoliv dům. Proto by si měli rodiče dát pozor na některé situace, z nichž už nebude možné "lehce vybruslit".

Pokud matka přivede do obchodu s elektronikou dvanáctiletého syna, dá mu svoji platební kartu, řekne: "Kup si, co chceš", odejde ke kadeřníkovi a synek si koupí mobil za 25 tisíc korun, žena má smůlu. Koupě nepůjde zrušit s námitkou, že nezletilý neměl souhlas ke koupi nebo že chyběl souhlas jeho otce.

Jana Hanousková | MED