"Já jsem chtěl zabránit tomu, aby uvažování této skupiny top managementu v ČEZ převládlo, nebo dokonce dominovalo," říká premiér Nečas a k odchodu Martina Romana z vedoucí pozice ČEZu uvádí: "Jeho jsem do této skupiny neřadil. Tím neříkám, že na něho někteří tito lidé nemohli mít vliv. Jeho mandát v představenstvu mu měl doběhnout v únoru příštího roku. Já jsem nepočítal s tím, že by se mu prodloužil, a on to věděl. Dohodli jsme se tak a toto je výsledkem. Etapu, kterou on reprezentoval, já považuji za ukončenou".

Podle Nečase jsou v ČEZ dvě skupiny manažerů. První, střední článek, jsou přesvědčení energetici. V dobudování Temelína vidí svůj životní úkol, otázku životní prestiže. O této skupině manažerů nemá nejmenší pochybnosti. Ale pak je tam část manažerů, kteří jsou nájemnými vojáky. Tak jako dneska řídí energetickou firmu, budou příště řídit celoevropskou síť butiků s luxusní módou. Prostě nájemní manažeři, u kterých si není jistý, zda jsou ochotní jít do projektů, které mají horizont deset, patnáct let. A které spíše zajímá aktuální cena elektřiny a co to teď zrovna dělá s cenou akcií, na které oni mají opční práva.

Právě tomu chtěl Nečas podle svých slov zabránit. Aby tato skupina top manažerů nezačala ve strategickém uvažování ČEZ dominovat. "Z tohoto pohledu by totiž potom pro ně bylo logičtější se například zaměřovat na další zahraniční investice, například v obnovitelných zdrojích, které jsou dotované, vysoce regulované a kde je to pohodlné a bezpracné podnikání, než aby šli do dlouhodobého a riskantního projektu, jehož výnosy může mít společnost ČEZ až za deset patnáct let.

-Petr Barták | MED

K tématu:

- Martin Roman končí v čele ČEZu, proč? Jak to ovlivní firmu?

- Prodej plzeňské Škody vydělal tajemným majitelům 11 miliard