"Neumím si představit, že svému pacientovi říkám, že si jako nadstandard může zaplatit léčbu, která ho bude stát půl milionu korun. Tím ho akorát vystresuju a vystraším. Domnívám se, že v našem oboru pro takové experimenty prostor není," řekl Mediafaxu šéf České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.

Podle něj by navíc standard v medicíně neměl určovat lékař, ale plátci péče, tedy zdravotní pojišťovny a politická moc, neboli ministerstvo. "Debata o standardu a nadstandardu se vede v rovině toho, co je ještě pro české zdravotnictví ekonomicky únosné, a co už ne. To ale nemůže rozhodnout lékař," vysvětlil Vorlíček.

Tomio Okamura: Veřejné zdravotnictví není samoobsluha

Pokud nemá ministerstvo na péči pro všechny pacienty peníze, celou věc by třeba v onkologii řešili snížením standardu péče. "To je ostatně situace, kterou dobře známe. Znamená to například, že péči nedostanou všichni pacienti, kteří ji potřebují. Nepokryje se třeba meziroční nárůst nových diagnóz. Je ale potřeba to veřejně přiznat a ne hodit odpovědnost na lékaře," podotkl Vorlíček.

Také olomoucký kardiolog Miloš Táborský tvrdí, že v kardiologii a kardiochirurgii velký prostor pro nadstandard nevidí. "V našem oboru jde obvykle o rychlé život zachraňující úkony, takže si to moc představit nedovedu," řekl Táborský.

<%Anketa40%>

Například u používání kardiostimulátorů se podle něj hovoří o tom, že za nadstandard by se dal považovat monitoring na dálku, kdy lékař každý den dostává data o chování přístroje a v případě potíží může rychle reagovat. "Kardiostimulátor s takovou funkcí stojí pojišťovnu stejně, jako ten bez ní. A navíc zdravotnictví ušetří, protože v případě dálkového monitoru nemusí pacient svého lékaře vidět tak často,"podotkl Táborský.

Medicína se podle něj neustále vyvíjí a i tento příklad ukazuje, že vývoj nelze jen tak zakonzervovat. A i on upozorňuje na to, že cesta, kdy se standard a nadstandard stanovuje s ohledem na finance, je podle něj špatně.

Ministerstvo ve svých plánech počítá také s tím, že by se do debaty o nadstandardu měly zapojit i nemocnice. Minimálně tím, že by určovaly ceny jednotlivých nadstandardních výkonů za pomoci rozmezí daného ministerstvem. Některé nemocnice se ale něčeho podobného zříkají.

"S námi zatím nikdo nemluvil. I kdyby se ale snažil, já se ze své pozice na rozhodování o nadstandardu nejsem kompetentní. To, co je nadstandard, musí stanovit odborné společnosti," říká šéfka pražské Všeobecné fakultní nemocnice a bývalá ministryně zdravotnictví Dana Jurásková.

Požadavky ze strany ministerstva zatím nemá ani pražská Thomayerova nemocnice.

Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že by první vlnu debat o nadstandardu uzavřelo již na konci roku, kdy by se mohly objevit první výkony hrazené mimo zdravotní pojištění. Zpočátku se hovoří o některých zdravotnických materiálech, jako je lepší sádra nebo oční čočka. V dalších debatách se má okruh nadstandardu dále rozšiřovat.

"Nelze si představit, že to bude jednou uzavřený proces. Tedy, že vyjde vyhláška k zákonu, kde se vyjmenují nadstandardní výkony a po mnohá léta se do nich nesáhne. Půjde o velmi živé a dlouhé debaty, které nikdy neskončí," uvedl k tomu mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

Vstup nadstandardu do českého zdravotnictví umožní novela zákona o všeobecném zdravotním pojištění, kterou mají nyní na stole opět poslanci. Do jejich rukou vrátil v červenci novelu Senát.

-Zuzana Fojčíková | MED

Může vás zajímat:

- Většina lidí nechce zavést ve zdravotnictví standard

- Nárok pacienta a platba za nadstandard: Hrozba nebo férové řešení zastírané reality?

- Heger: Lidé si nebudou muset kvůli zdravotnické reformě brát hypotéky

- Co se změní ve zdravotnictví a za co budeme platit?