Místo radosti z nového přírůstku přichází smutek a bezmoc. Telata se rodí bez života, v bolestech nebo nejsou schopná sát mateřské mléko. Tak vypadá letošní realita mnoha českých chovatelů skotu. Zvláště tvrdě dopadla choroba katarální horečky ovcí – „modrého jazyka“ – na Karlovarsko a sever Čech.

„Ztráty máme kolem 22 procent z celkového počtu březích krav, což je strašné. Jsou ale podniky, kde přišli i o polovinu telat,“ říká zoufale Aleš Polák z Tfarmy. Letos měl 270 březích krav. Podobně mluví i Hana Chlupáčková: „U některých slepých telat víme, že stejně nepřežijí. Snažíme se dosáhnout aspoň stovky zdravých kusů z plánovaných 140.“

Tato infekční choroba, kterou přenášejí drobní tiplíci, zasáhla i špičkové chovy zaměřené na plemenitbu. Ztráty tam podle Českého svazu chovatelů masného skotu dosahují až 40 %. Situaci komplikuje fakt, že se neví, kdy přesně se krávy nakazily – infekce v různých fázích březosti vede k těžko předvídatelným následkům.

Přestože na pultech obchodů zatím zdražení masa nehrozí, dopad na farmáře bude podle odborníků tvrdý. V závěru pastevní sezóny totiž zjistí, že nemají co prodávat. Cena za jednu užitkovou jalovici přitom běžně dosahuje 25 tisíc korun, plemenná až 40 tisíc.

Chovatelé proto začínají ve velkém očkovat. Jedna dávka vyjde na stokorunu, což je pro mnohé přijatelná investice. Na podzim ale řada farmářů váhala – obávali se vedlejších účinků jako v minulosti. Tehdy vakcíny způsobovaly i potraty. Ta současná už ale podle všeho problémy nedělá, výjimkou může být jen dočasná neplodnost býků.

Ministerstvo zemědělství zareagovalo takzvaným generálním pardonem – zemědělci si mohou uhynulá telata započítat do dotačních schémat. Opatření má platit rok, ale zemědělské svazy žádají delší ochranu. Hrozí totiž nejen výpadek kvalitních plemenných kusů, ale i nedostatek masa na trhu. A to ještě není všem nákazám konec – slintavka a kulhavka se dál šíří Evropou.