Nároky zaměstnanců s průměrnou mzdou se nejčastěji pohybují ve výši 150.000 – 300.000 Kč, u manažerských pozic dosahují i násobných částek. Avšak kvůli různým trikům se zaměstnavatelé této povinnosti snaží vyhnout.

Ústavní soud ve svém nejnovějším rozhodnutí potvrdil stanovisko zastávané Nejvyšším soudem, že odstoupit od konkurenční doložky může zaměstnavatel pouze, pokud si to se zaměstnancem dohodl, a to jedině z předem dohodnutých důvodů. Jiný názor by byl podle Ústavního soudu nespravedlivý, jelikož by se jednalo o narušení rovnosti smluvních stran a zásah do práva zaměstnance na svobodnou volbu povolání.

Pokud zaměstnavatel odstoupil od konkurenční doložky bez udání relevantních důvodů anebo možnost odstoupení nebyla se zaměstnancem vůbec dohodnuta, má zaměstnanec právo na plnou finanční kompenzaci a může se jí domáhat až 3 roky zpětně.

Nezřídka se stává, že zaměstnavatelé vypovědí konkurenční doložku bez udání důvodů v posledních dnech trvání výpovědní doby. Takové jednání protiprávně poškozuje zaměstnance, jelikož v průběhu výpovědní doby odmítají pracovní nabídky v oboru právě kvůli dohodnuté konkurenční doložce.

Problematika konkurenčních doložek není jednoduchá a řešení každého případu vyžaduje důkladné posouzení. Pokud tedy zaměstnanec již skončil anebo má skončit v zaměstnání a má sjednanou konkurenční doložku, může požádat o vysvětlení svých práv odborovou organizaci anebo se může obrátit na advokáta, který případně pomůže i s vymáháním příslušné finanční kompenzace.

Nejnovější rozhodnutí Ústavního soudu je pro zaměstnavatele důrazným upozorněním, že sjednávání konkurenčních doložek a jejich rušení je nutné věnovat náležitou pozornost. Jednoduché opisování vět ze zákona v tomto případě neobstojí. Konkurenční doložku je nutné formulovat tak, aby byla v případě odstoupení nezpochybnitelná. V opačném případě zaměstnavatelům hrozí, že budou muset vždy vyplácet nemalé finanční vyrovnání.

Mgr. Tomáš Liškutín, advokát