Celkem 17 nositelů Nobelovy ceny za ekonomii se v tomto týdnu sešlo ve městě Lindau v jižním Německu, aby hovořili o současné ekonomické situaci ve světě. Ke schůzce došlo v době, kdy finanční trhy s napětím vnímají vysoké zadlužení Spojených států amerických a států eurozóny.

Jednání se zúčastnil například nositel Nobelovy ceny za rok 2001 Joseph Stiglitz, laureát z roku 1997 Myron Scholes či Robert Mundell, který získal Nobelovu cenu v roce 1999.

TIP: Prezident ECB: Vlády eurozóny musí splnit své povinnosti a snižovat dluhy

Na jednací stůl se dostalo zpomalení americké ekonomiky či otázka, zda by třetí kolo kvantitativního uvolňování pomohlo. Mnozí se domnívají, že ne. Vášnivá byla i debata stimulace ekonomiky versus úspory, do centra diskuse se dostaly zejména potíže eurozóny a riziko jejího rozpadu.

„Nemyslím si, že by euro bylo na pokraji kolapsu,“ domnívá se Mundell. Evropa by se podle jeho názoru měla směřovat „k něčemu srovnatelnému se Spojenými státy evropskými,“ vysvětlil.

„Mezi ekonomy vzniká konsenzus, že odchod z eurozóny by byl lepší pro Německo, než pro Řecko,“ domnívá se Stiglitz. Pokud by se zadlužené země, jako je Řecko, odhodlaly k opuštění eurozóny, tak by jejich národní měny devalvovaly, což by ztížilo splácení dluhu denominovaného v eurech.

V případě odchodu silnějších zemí, jako je Německo, by bylo snazší spravovat dluh, protože jejich měna by proti euru patrně posilovala.

Zavedení společné měny euro představuje triumf politiky nad ekonomikou, kdy mnoho odborníků vyjadřovalo pochybnosti, zda skupina různorodých zemí může sdílet měnu a společnou měnovou politiku, aniž by se vzdala suverenity v otázce rozpočtů.

Tyto počáteční pochybnosti se nyní jeví jako jasnozřivé. Po úspěšném desetiletí se eurozóna nachází uprostřed existenciální krize. Tři členské země, Řecko, Irsko a Portugalsko, již dostaly záchranné finance, další státy, Španělsko a Itálie, jsou v ohrožení. Mezitím v Německu roste nesouhlas s možností dalších finančních balíčků.

-MED