Lepší přebytek než v únoru se dal očekávat. Únorovou bilanci totiž nepříznivě ovlivnilo vyplacení pěti miliard transferů obcím a krajům, přičemž loni tento převod proběhl až v březnu. Zároveň každý březen připlují do státního rozpočtu první zálohy na daň z příjmu právnických osob.

Březnová čísla můžeme hodnotit podobně jako ta únorová. Za meziročně výrazně nižším přebytkem stojí především výpadek mimořádných příjmů z fondů EU. Loňský rozpočet podpořilo zpětné proplácení výdajů z minulých let. Celkem podle údajů ČNB byly loňské příjmy mimořádně vyšší o cca 90 miliard korun právě kvůli tomu, že EU zpětně proplatila náklady na projekty z minulého programového období 2007-2013.

Pokud se ale zaměříme na příjmy očištěné o vliv evropských fondů, vidíme příznivý trend výběru daní a sociálního pojištění. Pokladní plnění DPH, daní z příjmů i sociálního pojištění roste velmi solidním tempem, což vychází především z pokračujícího růstu ekonomiky a neustále se zlepšujícího se trhu práce. U DPH zřejmě pomáhá i kontrolní hlášení, jelikož její výběr roste rychleji než spotřeba domácností.

Na straně výdajů rostou platy a další běžné výdaje včetně sociálních dávek, kde je vidět především vliv rostoucích důchodů. Kapitálové výdaje však meziročně propadly. Náběh nového programového období EU fondů je velmi pomalý, především u infrastrukturních staveb.

Ke konci roku očekáváme schodek rozpočtu 45 miliard korun oproti plánovaným 60 miliardám.