Doprava, energetická infrastruktura, jádro, lithium, čipy a trendy v informačních technologiích je šest konkrétních oblastí, které mají obrovský potenciál změnit zemi. Proto tam musí směřovat velká část strategických investic, řekl dnes na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Problémem Česka je podle něj hlavně absence široké a dlouhodobé celospolečenské shody na hlavních prioritách směřování republiky. Vyzval k dostavbě české dopravní infrastruktury a zásadnímu posílení české energetiky.

Vládní koalice má za sebou dlouhé, tvrdé a férové vyjednávání o konsolidačním balíčku, na vládě dnes doladí jeho detaily. Novinářům to po dvouhodinovém jednání s prezidentem Petrem Pavlem řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jednání podle něj musí dnes skončit. Řekl, že konsolidační balíček musí snížit deficit státního rozpočtu o 70 miliard korun. Vzhledem ke schválenému nárůstu výdajů bude ale celkový objem balíčku vyšší, dodal.

Daň z nemovitosti by se mohla zvýšit až na dvojnásobek a výnos změny ve výši šest až osm miliard korun by stát vybíral pro sebe. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to řekl v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN), jde o jedno z opatření k vylepšení státního rozpočtu. Takových opatření je podle ministra připraveno asi 65 a jejich suma přesahuje 70 miliard korun, které chce stát v rozpočtu ušetřit.

Kdyby ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odvedl při přípravě rozpočtu na rok 2023 poctivou práci, schodek by činil 470 miliard korun, řekla po dnešním jednání stínové vlády hnutí ANO místopředsedkyně opozičního hnutí Alena Schillerová. Sněmovnou schválený schodek 295 miliard korun podle ní neodpovídá realitě, rozpočet je tak hazardem s budoucností Česka, občanů i firem.

Rozpočet na příští rok je rozpočet válečný a krizový. Zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc. Je výsledkem „doslova krizového managementu“. Před poslanci to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS), když představoval návrh rozpočtu na příští rok.

Vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu. Pokrýt by je měly příjmy z daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop schválený Evropskou komisí.