Ta se v těchto dnech na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru užívaného při podnikání. Nejvíce se pirátství dopouštějí firmy s méně než sto zaměstnanci ve výrobní oblasti, službách či administrativě. Společnosti v průměru zaplatí odškodné 260 tisíc korun.

<%Anketa139%>

"U části obeslaných firem máme podezření z pirátství na základě různých oznámení, které jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. Další patří do kategorie společností, které jsou podle naší analýzy vystaveny velkému riziku softwarového pirátství. S firmami proto zahajujeme proceduru směřující k nápravě," uvedl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.

Udejte svého konkurenta vyzývá BSA

Protipirátská aliance také firmy vyzývá, aby ohlásily případný výskyt nelegálního softwaru u konkurence. "Reagujeme tak na rostoucí počet žádostí o zásah proti firmám, které užívají nelegální software. Obrací se na nás nejčastěji management firem, které si software poctivě kupují a cítí se nekalou hospodářskou soutěží konkurence ohroženy," řekl Hlaváč.

Zejména specializované společnosti, například konstruktéři, architekti, designéři či grafici, mohou instalací pirátského softwaru snížit náklady na podnikání až o statisíce korun. "Dopouštějí se tím nezákonného jednání a získávají neopodstatněnou konkurenční výhodu. Hodláme proti nim tvrdě zakročit," varoval Hlaváč.

V Česku se podle poslední analýzy BSA užívá 37 procent softwaru nelegálně. Kvůli pirátství tuzemské softwarové firmy přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun.

Nejvíce se pirátství dopouštějí firmy s méně než sto zaměstnanci ve výrobní oblasti, službách či administrativě. "Další kategorií firem s vysokým výskytem nelegálního softwaru jsou specializované společnosti z kreativních oborů – například architekti, reklamní agentury, designéři, inženýrské společnosti," vyjmenoval závěry analýzy Hlaváč.

Co do prevence pirátství jsou naopak nejlépe hodnoceny firmy s více než 250 počítači, kde jsou zpravidla zavedeny dobře fungující kontrolní mechanismy. "Mezi ně patří důsledná správa užívaného softwaru, přehled o nákupu počítačového vybavení, existence interních pravidel pro práci se softwarem a proškolování zaměstnanců," vysvětlil Hlaváč.

Značné procento případů v registru BSA vyšetřovaných policií vzniklo na základě udání či vyostřeného konkurenčního boje. "Policejní prohlídky ve firmách podezřelých z užívání nelegálního softwaru se uskuteční nejčastěji na základě oznámení někoho zevnitř firmy či z jejího okolí – například nespokojeného zaměstnance či přímé konkurence," potvrdil Hlaváč.

Konkurenční boj je tradičně patrný zejména mezi designéry, grafiky, architekty, projektanty či návrháři průmyslových konstrukcí a strojů. Za užívání nelegálního softwaru ve firmě je zodpovědný každý, kdo se na jeho šíření podílel, ať už aktivně, například jeho instalací, či pasivně – třeba tím, že jeho šíření toleroval nebo například i schválil. O míře odpovědnosti a výši trestu rozhoduje soud.

"Ten může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše osmi let," vyjmenoval Hlaváč.

Tyto tresty navíc nemají vliv na výši odškodnění poškozených výrobců softwaru, kteří se mohou domáhat vysokých finančních kompenzací: až dvojnásobku ceny nelegálně užívaného softwaru.

"Průměrná výše odškodného se letos vyšplhala na 260 tisíc korun. Chce-li dotyčná firma příslušný software nadále užívat, musí jej samozřejmě ještě řádně zakoupit. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení," dodal Hlaváč.

Čtěte také:

- Lidé se mstí firmám, udávají je u protipirátských organizací

- Mnoho firem používá písma - fonty- v počítačích nelegálně