Nelegální užívání elektronických písem, takzvaných fontů, je velmi rozšířené a v Česku se může týkat každé firmy, která zpracovává texty na počítači – v kancelářských aplikacích nebo grafických či publikačních DTP softwarech.

„Práva tvůrců k písmu jsou totiž chráněna a užití písma může podléhat licenci podobně jako počítačové programy. Na písma se v praxi často vztahují i multilicenční podmínky, které v závislosti na výši platby za licenci stanovují, v kolika počítačích smí být písmo užíváno,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance). Tvůrců písem a vykonavatelů práv k těmto písmům je na českém trhu mnoho, z těch větších to jsou například společnosti Adobe či Monotype Imaging. Daří se ale prosazovat i menším firmám či individuálním tvůrcům. „Písmo je prvotně dílem výtvarníka a rozhodně nevzniká v počítači bez zásahu lidské ruky,“ řekl František Štorm ze Střešovické písmolijny, která se zabývá typografickým návrhem písem a jejich prodejem.

Řadu písem získávají uživatelé jako součást již zakoupených aplikací – kancelářských typu MS Office či grafických nebo publikačních, například InDesign od firmy Adobe. Mnoho fontů se však do počítačů dostane nelegální cestou – někdy vědomě, ale velmi často neúmyslně. „Typickým příkladem jsou textové nebo grafické podklady, které obsahují licencované fonty. DTP či grafická studia zákazníka mnohdy neupozorní, že je třeba si licenci na písmo zakoupit,” řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí BSA. Mnoho nelegálních fontů si uživatelé stáhnou také z internetu; zejména domácnosti. „Málokdo totiž ověřuje legální možnosti užívání těchto fontů a jejich původ,“ dodal Hlaváč. Nejvíce nelegálních písem je ve firmách Pirátské užívání písem se zdaleka netýká jen grafických či DTP studií, ale hlavně obyčejných firem.

„Grafici se většinou snaží licenční podmínky respektovat a mají alespoň nějaké povědomí o problematice, ale firemní a domácí uživatelé se legálností fontů téměř vůbec nezabývají,“ řekl Michal Metlička, regionální ředitel společnosti Adobe. Nejčastější firmou pirátství je užívání fontů ve více počítačích, než dovoluje licenční smlouva. „Podobně jako u softwaru i u písma se obvykle platí licenční poplatek za instalaci na každém počítači. Mohou však existovat i jiné licenční modely,“ vysvětlil Michal Metlička.

V Česku se podle informací BSA zatím daří řešit případy porušování práva k písmům mimosoudní dohodou. „Firmy téměř bez výjimky na upozornění na porušování autorského práva reagovaly okamžitým nákupem patřičných licencí a obvykle souhlasily i s částkou odškodnění,“ uvedl Michal Metlička, regionální ředitel společnosti Adobe. To potvrzuje i František Štorm ze Střešovické písmolijny, která se zabývá typografickým návrhem písem a jejich prodejem: „Zatím se nám podařilo s každou firmou, která porušovala práva k našim písmům, dohodnout mimosoudní cestou. Nejčastěji se o nelegálním užívání našich fontů dozvíme prostřednictvím tiskovin, ve kterých firmy naše písmo použijí.“ Každý font má totiž nezaměnitelný rukopis a profesionál snadno pozná, že jde o písmo z jeho studia. Hrozí statisícové až milionové náhrady škod a pokuty „Pokud by se autoři nelegálně užívaných písem začali aktivněji domáhat svých práv, hrozily by tuzemským firmám statisícové, či dokonce milionové náhrady škod – podobně jako je tomu v jiných státech Evropské unie,“ řekl mluvčí BSA Jan Hlaváč.

Z důvodu podezření z přítomnosti nelegálního softwaru a fontů byly na popud BSA například prohledány počítače nizozemského nakladatelství Aristo Uitgeverij. Během prohlídky bylo v počítačích společnosti nalezeno více než 5000 různých druhů písem v hodnotě přesahující milion korun. Společnost však dokázala předložit licenci pouze na jednu knihovnu fontů. Firmě hrozí náhrada škod a soudních výloh. Škody způsobené nelegálním užíváním písem se mohou vyšplhat v rámci jedné firmy do závratných výšin.

Například pokud je písmo ve firmě užíváno nelegálně – to znamená, že firemní font se vyskytuje ve všech firemních počítačích –, může se škoda vyšplhat podle počtu instalací do statisíců, či dokonce milionů korun. V roce 2006 například společnost Campden Publishing tvrdila, že používá pouze jeden druh písma. Důkladný audit však odhalil 11 000 různých fontů v celkové hodnotě přesahující 3,3 milionu korun. Vytvoření písma je stejně náročné jako vývoj softwaru Vývoj písma zabere desítky měsíců práce.

Na to navazuje dlouholetá podpora písma, která zajišťuje korektní zobrazování v různých programech, zejména sazečských – takzvaných DTP programech. „Typografové, kteří písma tvoří, musí být velmi zkušení a mít za sebou mnoho let praxe – navrhnout profesionální písmo rozhodně nemůže zvládnout amatér.

Tvorba a podpora písem je ve své podstatě velmi podobná vývoji softwaru,“ řekl František Štorm ze Střešovické písmolijny. Nejsnadnější obranou proti nechtěnému pirátství je užívat pouze fonty z autorizovaných zdrojů – rozhodně ne z anonymních zdrojů na internetu. „V případě získání fontů z DTP či grafického studia jako součást dodané zakázky je třeba ověřit, jestli užitá písma podléhají licenci,“ uvedl tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč. Potřebné licence je nutné zakoupit a zároveň neopomenout respektovat multilicenční podmínky – to znamená instalovat fonty jen do tolika počítačů, u kolika je to povoleno.

Legální užívání softwaru má navíc řadu výhod. „Písma, podobně jako software, je třeba pravidelně aktualizovat. Pouze legální držitelé písem získávají aktualizace včetně potřebné podpory, pokud se vyskytnou problémy,“ řekl František Štorm ze Střešovické písmolijny. Podle informací BSA je v rámci regionu střední a východní Evropy nelegální užívání fontů velmi rozšířené a v některých zemích pravděpodobně mnohonásobně překračuje tamější míru softwarového pirátství. V Česku se podle poslední analýzy nelegálního softwaru užívá 39 procent. Pokud jde o pirátské užívání písma, čeští uživatelé patří mezi ty uvědomělejší, což se odráží i v prodeji licencí. Například společnost Adobe zaznamenává v České republice daleko vyšší prodeje než v jiných zemích regionu. BSA