Druhý pilíř je v českém penzijním systému novinkou od 1. 1. 2013. Není tedy starý ani 1,5 roku. Současná vláda je ale již rozhodnuta ho zrušit. ČSSD tím chce naplnit své předvolební sliby a jeden ze základních pilířů své vlády. Nyní již působí skupina, jejímž cílem je najít nejlepší způsob, jak celý druhý pilíř zhroutit.

Již dnes se ale objevují i vládní hlasy, že rušení druhého pilíře není rozumné. „Je otázka, jestli se k tomu náhodou nevrátit a přece jenom zůstat u té původní myšlenky, která byla špatně propagována. Musíme motivovat lidi, aby se nějakým způsobem podíleli na úsporách a nebo na tom důchodu. Nemůže to všechno jenom zaplatit stát,“ prohlásil před týdnem v České televizi ministr financí Andrej Babiš a vysloužil si tím kritiku premiéra.

„Koaliční smlouva platí jako celek a ČSSD nevidí žádný důvod ji měnit nebo zpětně zpochybňovat,“ reagoval na ministrova slova předseda vlády Bohuslav Sobotka. A podpořili ho i další sociální demokraté. „Nedovedu si představit, že bychom přistoupili na to, že by druhý penzijní pilíř zůstal zachován,“ postavil se za premiéra šéf poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.

Možnost otevření tématu druhého pilíře ale připouští i třetí koaliční partner KDU-ČSL. Příliš velkou naději na změnu rozhodnutí ale nedává. „Jednat se dá vždy, ale koaliční smlouva je podepsaná, takže platí. A na její změně se musí shodnout všichni, o čemž v některých případech pochybuji,“ uvedl Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády a předseda KDU-ČSL.

Druhý pilíř…

Druhý pilíř je od svého spuštění propadák. Ke konci prvního čtvrtletí letošního roku čítaly 82 630 účastníků. To představuje přibližně 1,14 % obyvatel ve věku od 15 do 65 let. Jedná se o skutečně zanedbatelný podíl, který z druhého pilíře činí marginální záležitost. Je až překvapující, že si s takovou penetrací zasluhuje tak významnou pozornost.

Počet účastníků druhého pilíře ovšem ještě předznamenává jeho možný zánik i bez zásahu vlády. Stačí, aby Česká národní banka využila možnosti v zákoně a odejmula licenci pro provozování druhého pilíře všem fondům, které nesplní podmínku 50 tisíc účastníků do dvou let od zahájení činnosti. Takový v současné době není žádný a i při koncentraci účastníků by přežil pouze jediný fond. Za současného stavu ani nelze očekávat, že by se počet účastníků významně zvýšil.

Druhý pilíř má v sobě nastavený autodestrukční mechanismus. Pokud ho ČNB využije, nemusí vláda řešit jeho konec. Skončí sám.

Za rok a čtvrt lidé naspořili v důchodových fondech 654 mil. Kč. Zatím zanedbatelnou část tvoří zhodnocení prostředků. Z prvního pilíře tak bylo vyvedeno méně než 392,4 mil. Kč. Za rok 2013 bylo na důchodech vyplaceno 373,4 mld. Kč. Vyvedená částka tak činí 1 promile veškerých výdajů na penzi. A výplata důchodů je již druhým rokem v deficitu přes 49 mld. Kč.

Rušení druhého pilíře ve světle těchto čísel se zdá být nesmyslné a pouhým populistickým krokem. Jiného světla lze ale docílit při pohledu na variantu, kdy by se do systému zapojilo větší množství lidí. Pak už by výdaje byly znatelnější.

… je přínosný?

Hlavním smyslem druhého pilíře je tvorba finančních rezerv na stáří. Ani průběžný systém ani fondový systém nejsou dokonalé. Oba podléhají nejrůznějším vlivům od demografie po tržní podmínky. Každý pilíř je ale jinak citlivý na různé podněty.

Demografickým vlivům podléhá průběžný i fondový penzijní systém. Každý ale jinak. Zatímco průběžný systém je plně závislý na domácí demografii a domácím stárnutí obyvatelstva, fondový systém je závislý na globální demografii. Průběžně vyplácené penze jsou závislé na prostředcích průběžně vybíraných od tuzemských daňových poplatníků. Fondy ve fondovém systému mohou oproti tomu investovat kdekoli ve světě a těžit např. z rostoucí a bohatnoucí populace v rozvíjejícím se světě, mohou sklízet ovoce investičních plodů globálně investovaného kapitálu.

-Petr Zámečník | Více na Investujeme.cz