Ukázalo se však, že návrh rozdělil poslance ODS. 18 z nich totiž podpořilo pozměňovací návrh poslance Suchánka, který chtěl, aby se zrušení anonymních akcií netýkalo těch, které už existují, a aby se povinnost rozkrýt vlastnickou strukturu týkala pouze firem, které se ucházejí o veřejné zakázky. Část poslanců ODS však zůstala osamocena a návrh tak neprošel.

Každá akcie na majitele tak bude muset být podle návrhu zaknihována u centrálního depozitáře nebo fyzicky uložená u banky. Všechny akciové společnosti, které by chtěly mít dál akcie na majitele, si budou muset vybrat jednu z těchto variant nebo přistoupit na transformaci svých cenných papírů na akcie na jméno. Ta bude podle exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila ze zákona následovat automaticky k 1. lednu 2014.

Jak zaknihování v centrálním depozitáři, tak fyzické uložení akcie u banky (imobilizace) budou zahrnovat identifikaci vlastníka akcií. "Tato identifikace umožňuje využití pro orgány činné v trestním řízení, jakož i další dozorové a správní orgány, zadavatele veřejných zakázek, poskytovatele dotací a grantů a další subjekty. Převod práva vlastnického k zaknihovaným nebo imobilizovaným akciím je vázán na změnu zápisu vlastníka u centrálního depozitáře či banky," stojí v předkládací zprávě ministerstva.

Jak systém neanonymních akcií obejít?

Vládní návrh zákona chce skoncovat s anonymními akciemi a omezit tak prostor pro korupci. Kdyby byl návrh schválen, bude už napříště jasné, kdo je vlastníkem, kdo pobírá výnosy, zkrátka vlastnická struktura by byla průhledná. Premiér Petr Nečas (ODS) se domnívá, že je to nezbytná podmínka pro ty, kdo chtějí usilovat o státní zakázky nebo podnikat v oblastech, kam tečou dotace. Má jít o další významný krok v boji Nečasova protikorupčního boje.

Jenomže zákon spíš povede k tomu, že ministru financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) ubude daní, které by mohl vybírat. Odborníci totiž hlásí, že stačí vlastnictví společnosti vyvést do zahraničí a žádné rozkrývání majetkové struktury se nekoná.

"Se zrušením akcií na doručitele lze očekávat vyšší zájem o zajištění anonymity prostřednictvím zahraničních společností,“ potvrzuje Karel Pluhař z Akont Trust Company, která se zabývá daňovým poradenstvím. A dodává, že podnikatelům se vyplatí uložit akcie v zahraničí, obzvláště v daňových rájích.

"Nejjednodušším způsobem zajištění vysokého stupně anonymity vlastníka bylo využití listinných akcií na doručitele. Tato možnost však padne. Informace o vlastnících tak budou evidovány, což nemusí řadě vlastníků vyhovovat,“ popsal situaci Pluhař.

<%Anketa126%>

Už v tuto chvíli podle údajů informační agentury ČEKIA je v České republice okolo 13 tisíc firem, které využívají anonymní akcie. Jestliže se například majitelé některých fotovoltaických elektráren rozhodnou, že ze stínu nevystoupí, jednoduše si přepíšou sídlo na Kypr nebo Seychely. A nadále se nikdo nedozví, kam padají miliardy státních dotací a kdo jsou solární baroni. A navíc Česká republika přijde o daně, které by jí tyto společnosti jinak odvedly.

Michal Friedberger, obchodní ředitel Akontu zmínil, že česká snaha o odhalené vlastnické struktury nemá obdobu v Evropské unii ani ve světě, tuzemský model patří k nejpřísnějším. A dodává, že čím větší bude možnost přístupu k daným informacím, tím více vlastníků nasměruje svoje akcie do zahraničí. Ovládání firmy prostřednictvím nějaké seychelské společnosti je podle obchodního ředitele levný a efektivní způsob náhrady akcií na doručitele.

Z vládního protikorupčního boje tak může zůstat jen hořká pachuť a nefunkční zákon, který dá další ránu skomírající české ekonomice. Tak jako to udělala novela zákona o veřejných zakázkách: podle včerejších analýz zákon zavinil propad HDP o 41 miliard a přinesl i úbytek pracovních míst o dvacet tisíc.