Dle tvrzení vlády prodloužení lhůty o 15 dní zásadně změní nefunkční strukturu daňových kontrol, ze strany podnikatelů je tento krok ale vnímán jako nespravedlivý. Pro splnění povinností podnikatelů spojených s odváděním daně a podáním kontrolního hlášení se totiž lhůta nemění a zůstává jim na vyřízení potřebných náležitostí 25 dní.

Odpůrci novely očekávají, že prodloužení lhůty bude mít masivní dopad na podnikatelský sektor, který tak připraví o zhruba 24 miliard Kč. Jen za jedno zdaňovací období by ušlé úroky, kterými stát chce podnikatelský sektor zatížit, vyšly na zhruba 20 milionů korun.

"Jakkoli může navržený posun lhůty z hlediska izolovaného pohledu na věc pro daňový subjekt znamenat zhoršení, není toto cílem dané úpravy. Prodloužení lhůty je nezbytným krokem, bez kterého nelze dosáhnout cílů, které jsou ze strany části daňových subjektů i odborné veřejnosti poptávány. Nejde přitom pouze o možnost částečného vrácení nárokovaného daňového odpočtu, ale též lepší zacílení kontrol tak, aby nedocházelo ke zbytečnému obtěžování v případech, kdy to není nezbytné, jakož i větší prostor pro využití neformální komunikace a odstranění problémů bez aktivace formálních procesních institutů typu výzva či kontrola," argumentuje vláda v návrhu, který je přijímán přinejmenším s rozpaky.

"Je třeba si říci, že jde o krok na hranici likvidace některých segmentů českého průmyslu. Zejména pro exportéry a stavební firmy bude zásah velmi citelný. Opravdu to chce vláda udělat? Více a více se mluví o zpomalování ekonomiky a příchodu možné krize. Bude pak vláda překvapena, že se zhroutí sektor stavebnictví? Že klesá export? Protože přesně toto je předvídatelný a pravděpodobný důsledek podobných nesystémových kroků," oponuje Petr Machovský, předseda odborné komise pro Průmysl a obchod.