Úprava spočíváve zkrácení doby odpisování zcela nového hmotného majetku pořízeného od 1. ledna 2009 do 30. června 2010, zatříděného v prvních dvou odpisových skupinách. Toto opatření má stimulovat daňové poplatníky - podnikatelské subjekty - k pořízení nového hmotného majetku a v důsledku toho zvýšit odbyt u výrobců, resp. zachovat výrobu a výši zaměstnanosti u výrobců tohoto majetku. Podle Národního protikrizového plánu je jedním z nástrojů zmírňujících působení negativných vlivů vzniklých vně České republiky mimo jiné právě zkrácení doby odpisování hmotného majetku. Schválené zkrácení doby odpisování je možností, které lze využít, ale na druhé straně  nic nebrání u zmíněného hmotného majetku uplatňovat standardní režim odpisování.

- Firmy ušetří na sociálním pojištění zaměstnanců, prezident Klaus podepsal zákon
- Podnikání: Senát posvětil zkrácení odpisů majetku

V odpisové skupině 1 se doba odpisování hmotného majetku zkracuje ze 3 let na 12 měsíců a v odpisové skupině 2 z 5 let na 24 měsíců (při odpisové sazbě pro prvních 12 měsíců rovnoměrně ve výši 60 %, pro dalších 12 měsíců rovnoměrně ve výši 40 % vstupní ceny).

Zároveň se přiměřeně zkracuje doba nájmu při pořízení majetku v 1. a 2. odpisové skupině formou finančního leasingu (zde ale jen na smlouvy o finančním leasingu uzavřené po nabytí účinnosti novely zákona, tj.dnem 20. července 2009  do 30. června 2010).

Do první odpisové skupiny patří např. stroje zemědělské a lesnické, ruční mechanizované nářadí a nástroje , kancelářské stroje a počítače (rozumí se movité věci v hodnotě přes 40 tis. Kč). Např. počítač se vstupní cenou 60 000 Kč byl pořízen 15. dubna 2009. Odpisy budou uplatněny ve výši 5 000 Kč počínaje měsícem květnem 2009, odpisování bude ukončeno v dubnu 2010.
Do druhé odpisové skupiny patří např. zemědělské a lesnické traktory, motorová vozidla pro přepravu osob – osobní automobily, mikrobusy i autobusy, motorová vozidla pro nákladní dopravu, přívěsy, návěsy a kontejnery, nábytek a různé typy přístrojů. Např. firma pořídí ve stanoveném období osobní automobil ve vstupní ceně 480 000 Kč, z toho 60 % představuje 288 000 Kč, 40 % představuje 192 000 Kč. Prvních dvanáct měsíců lze uplatnit mimořádný odpis ve výši 24 000 Kč měsíčně (tj. 288 000 děleno 12-ti), druhých dvanáct měsíců ve výši 16 000 Kč měsíčně (tj. 192 000 děleno 12-ti). Pokud tento automobil bude pořízen např. 10. května 2009, uplatní se odpis 24 000 Kč počínaje měsícem červnem 2009 a konče květnem 2010. Od června 2010 bude odpis činit 16 000 Kč a odpisování bude ukončeno v květnu 2011. Obdobně při pořízení téhož zcela nového osobního automobilu např. v průběhu září 2009 se měsíční odpis ve výši 24 000 Kč uplatní od října 2009 do září 2010 a ve výši 16 000 Kč od října 2010 do září 2011.

Podle odhadů (pokud cca 60 % poplatníků využije možnosti zkrácení doby odpisování nového hmotného majetku pořízeného od 1. ledna 2009 do 30. června 2010) představuje úprava odpisů rozpočtový dopad v roce 2010 cca 9 mld. Kč a v roce 2011 cca 3 mld. Kč. V dalších letech pravděpodobně bez dopadů.

Další dílčí změna použitelná již za zdaňovací období, které započalo v roce 2009 je úprava daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) vynaložených na vzdělávání zaměstnanců včetně rekvalifikací.

U zaměstnavatelů jsou všechny výdaje vynaložené na vzdělávání (odborný rozvoj) zaměstnanců včetně rekvalifikací daňově uznatelné pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Nebude nadále nutné rozlišovat, zda se jedná o prohlubování kvalifikace nebo o zvyšování kvalifikace podle zákoníku práce.

Na straně zaměstnance v zásadě nadále bude od zdanění osvobozeno jen nepeněžní plnění, a to na odborný rozvoj zaměstnanců (tedy nově obecněji včetně zvyšování kvalifikace) související s předmětem činnosti zaměstnavatele i na rekvalifikace podle zákona o zaměstnanosti. Peněžní plnění zůstává zdanitelné (včetně vazby na povinné pojistné sociální a zdravotní).
Beze změny zůstává zachována možnost daňového osvobození nepeněžního plnění „ve formě možnosti použití vzdělávacího zařízení“, a to plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci ze sociálního fondu, resp. na vrub nedaňových výdajů. To může být nadále praktické u vzdělávání nesouvisejícího s předmětem činnosti zaměstnavatele popřípadě v některých dalších případech, které teprve praxe ukáže.