Volební období se blíží ke svému závěru, a tak nezbývá než se vrhnout po hlavě do plnění předvolebních slibů. O jednom již vláda rozhodla: 2. penzijní pilíř bude vymazán z dějin České republiky a zůstane po něm jediná památka: Vyšší DPH, kterou jaksi spolu s důchodovým systémem zapomněla vláda vrátit na „předprvoreformní“ úroveň. Nevadí. Na nové plány počítá Sociální demokracie s jinými daněmi – konkrétně se zvýšením daně z nemovitostí.

Zatímco o zrušení 2. pilíře již vláda rozhodla, některé body z doporučení Potůčkovy komise, která má představovat platformu pro odbornou diskusi i politickou diskusi napříč parlamentními politickými stranami, jak na včerejší tiskové konferenci zdůraznil její předseda Martin Potůček, zůstávají na bedrech úředníků Ministerstva práce a sociálních věcí. A ti nezahálí.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) je v prvé řadě přesvědčena, že důchodový systém nemusí být vyrovnaný. Deficit důchodového účtu není problém. Vždyť se jedná o systém financovaný z veřejných prostředků, a tudíž není rozhodující, zda je doplácen z důchodového pojištění, nebo z jiných daňových příjmů státního rozpočtu. Jedním z neochvějných argumentů jsou tzv. „náhradní doby pojištění“, které jsou započítávány a zvyšují důchod, ale během nichž daňový poplatník neplatí důchodové pojištění a ani za něj toto nedoplácí stát, jako je tomu v případě státních pojištěnců zdravotního pojištění.

V současnosti se též minimální důchod nachází pod úrovní životního minima. Za tohoto stavu penzisté beztak pobírají sociální dávky a dávky v hmotné nouzi. Zvýšení minimální úrovně důchodu by tak neznamenalo zvýšení výdajů státního rozpočtu, ale zjednodušení systému a snížení administrativní zátěže. Navíc řada penzistů si z nejrůznějších důvodů pro sociální dávky na úřad práce nezajde, a živoří hluboko pod hranicí chudoby. Ministerstvo v současnosti propočítává jednotlivé možné varianty úpravy penzí.

Z Potůčkovy komise zpracovává ministerstvo v současnosti především tři body, které by se měly dostat do nové podoby důchodového systému. Prvním je sdílení vyměřovacích základů manželů, na který je v současnosti rozpracováván věcný záměr zákona. Jakmile bude zpracovaný, bude předložen k připomínkovému řízení.

Trnem v oku Sociální demokracii je „neomezené“ zvyšování věku odchodu do důchodu. S tím by mělo být útrum již od 1. 1. 2017. Strop pro důchodový věk by měl být stanoven na 65 letech, ovšem podle návrhu Potůčkovy komise se počítá s revizí podle demografického vývoje. Pokud by se prognózovaný demografický vývoj odchýlil více od „hodnoty povolené odchylky určujícího parametru“, bylo by znovu otevřeno a povinně projednáno téma zvýšení horní hranice odchodu do důchodu.

„Jako kontrolní parametr navrhujeme zavést procentuální podíl očekávané doby prožité nad HDV z očekávané průměrné délky života osob, které se dožily HDV počítaný jako prostý aritmetický průměr z těchto průměrných délek pro muže a ženy se dvěma dětmi a stanovit jeho referenční hodnotu ve výši 25,0 % neboli jedné čtvrtiny průměrné délky jejich života,” uvádí Komise ve své zprávě. Povolená odchylka by přitom byla 24 – 26 % života stráveného nad hranicí důchodového věku (HDV), což by se mělo měřit pro lidi ve věku od 25 do 54 let.

Sociální demokracie plánuje zavést též zvýhodnění rodičů vychovávající děti. Ti nebudou mít vyšší důchod, jak bylo v některých návrzích uváděno, ale naopak budou platit nižší sociální pojištění v době, kdy děti vychovávají. Konkrétní parametry ještě nejsou stanoveny, nicméně MPSV místo věcného záměru zákona bude rovnou připravovat paragrafové znění. Návrh byl prý již dostatečně projednán na Potůčkově komisi a nejsou proti němu žádné významnější připomínky. Cílem je urychlení legislativního procesu tak, aby i tato část byla účinná od 1. 1. 2017 – tedy před parlamentními volbami.

-Petr Zámečník | Více na Investujeme.cz