Změnou dodavatele energií mohou spotřebitelé ušetřit nemalé peníze. Samotný proces změny by měl trvat přibližně měsíc. „Řada spotřebitelů si však v okamžiku, kdy podepisuje dokumentaci nutnou ke změně dodavatele, neuvědomuje případné překážky. Třeba to, že jejich stávající smlouva o dodávkách energií buď nejde vypovědět vůbec, nebo jen se zaplacením vysoké smluvní pokuty, jelikož byla sjednána na určité období, které ještě neskončilo,“ upozorňuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu.

Dalším problémem může být to, že o změnu žádá jiná osoba než ta, která je uvedena ve stávající smlouvě. Dochází i k situacím, kdy je smlouva vedena například na zemřelého člena domácnosti. Za těchto okolností je nutné požádat o přepis odběrného místa na jinou osobu.

Někteří dodavatelé využívají takzvané retenční nabídky ve snaze udržet si zákazníky, kteří od nich chtějí odejít. Nabídnou jim tedy lepší cenu, než je cena dodávek podle stávající smlouvy. „Pokud vám přijde retenční nabídka, zkontrolujte si kromě ceny i další podmínky smlouvy, například smluvní pokuty a jiné poplatky,“ zdůrazňuje Zelený a dodává: „Měli byste také zvážit, zda se stávajícímu dodavateli chcete uvázat ke smlouvě na dobu určitou. Obecně doporučujeme, aby si spotřebitelé nesjednávali smlouvu na dobu určitou v délce přesahující jeden rok.“

Mnozí dodavatelé zákazníkům ztěžují přechod tím, že jim odmítají sdělit, kdy jim skončí smlouva. Spotřebitelé přitom mají podle energetického zákona při uskutečňování volby dodavatele právo na pravdivé a úplné údaje o své smlouvě.

Někdy hladkému průběhu změny dodavatele brání například i administrativní pochybení nebo chyby v psaní. „Setkali jsme se s případy, kdy se musel celý proces změny dodavatele znovu zahájit, protože žádost o změnu nebyla přijata kvůli chybné diakritice ve jméně,“ uvádí Zelený.

Nepříjemnou, i když spíše výjimečnou potíží může být situace, kdy nedojde ke změně dodavatele a zároveň skončí i smlouva s původním dodavatelem. „Pokud spotřebitel odebírá energie bez smlouvy, jedná se o takzvaný černý odběr. Spotřebitel pak může v důsledku černého odběru zaplatit mnohonásobně více než za skutečně odebranou energii,“ poukazuje Zelený a dodává: „Pokud se spotřebitel v rámci změny dodavatele octne v černém odběru, je nutné zjistit, kdo z dodavatelů případně při změně dodavatele pochybil.“