Pozor na nepovedené vánoční dárky Děti chtějí pod stromeček elektroniku a sportovní potřeby Češi nakupují vánoční dárky čím dál více také v zahraničí To zas bude opuštěných pejsků a kočiček Vánoční stromek (respektive vánoční strom či vánoční stromeček) je jedním ze symbolů Vánoc. Staví se na Štědrý den a lidé si pod ním rozdávají vánoční dárky. Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. Ozdobené větve rozdávali i koledníci. V některých krajích se také zavěšoval nad štědrovečerní stůl ozdobený malý stromek, ovšem špičkou dolů. Tradice zdobení stromku tak jak ji známe dnes pochází z německých měst. Zpočátku nebyl zdoben svícemi. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. Nejdříve bychom jej našli v cechovních a řemeslnických domech. Do soukromých prostor začal pronikat až v polovině 17. století. V 19. století opouští německé prostředí. Ujímá se nejprve ve městech, poté na venkově, většinou ho přijímají dříve protestanté než katolíci. Katolická církev považovala zpočátku zdobení stromů za pohanský zvyk. V mnohém měla pravdu. Germánské kmeny prý tak kdysi o zimním slunovratu uctívaly boha Wotana. Podobně i Keltové ozdobenými stromky či větvemi uctívali boha Slunce a jeho věčný život. V Česku nemá vánoční stromek dlouhou tradici. Poprvé jej postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách. Na vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, ale kupující o ně nejevili příliš veliký zájem. Více se ujaly živé stromečky, smrčky, jedličky nebo májky ozdobené sladkým pečivem, perníkem a především ovocem – jablky nebo hruškami, mandlemi či rozinkami. Zřejmě roku 1860 se na stromečku v Čechách poprvé rozsvítily lojové svíčky. Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev. Na náměstí ve městech se často umísťují velké vánoční stromy. Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromů byl 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské náměstí sv. Petra. Téměř polovina čtenářů ekonomického zpravodajství NašePeníze.cz dává přednost živému Vánočnímu stromku. Necelých čtyřicet procent hlasujících čtenářů se spokojí s umělým stromkem a více než 14 procent si jej hodlá uříznout v lese. Pouze necelá čtyři procenta čtenářů zatím nemá jasno, jaký stromek na letošní Vánoce zvolí. Zdroj: Wikipedie, redakce NašePeníze.cz