Zhruba dvě třetiny rozdílu vycházejí z toho, že ženy mají nižší platy. Třetinovou váhu pak ministerstvo přičítá tomu, že ženy chodí do důchodu dříve a zároveň jej pobírají déle, a to až o sedm let. U žen s více než třemi dětmi, a pak zejména u těch, které mají dokonce pět a více dětí, pak rozdíl způsobuje i odlišné chování na pracovním trhu, kdy prostě žena musí s dětmi zůstat doma déle.

Část rozdílu eliminuje to, že ženy budou do důchodu odcházet ve stejném věku jako muži, rozdíly by odbouralo, kdyby ženy začaly také brát stejně vysoké platy jako muži, to už ale stávajícím důchodkyním a těm, které jsou v předdůchodovém věku, příliš nepomůže.

Jedním z návrhů je paušální zvýšení starobního důchodu o pevnou částku za každé vychované dítě. Případně by mohl být pro výpočet starobního důchodu zavedený nárůstový koeficient za každé vychované dítě.

Dalším zvažovaným opatřením je zavedení fiktivního vyměřovacího základu, tedy fiktivního výdělku bez platby pojistného, za dobu péče o dítě. Možností by mohlo být také zavedení diferencované valorizace důchodů u mužů nebo žen.

Dětem by ministerstvo mohlo povolit asignaci pojistného či daní ve prospěch rodičů. Možností je i zavedení speciálních státních příspěvků do III. pilíře pro osoby pečující o nezletilé děti, či zavedené nové netestované nepojistné dávky.

Kterékoliv opatření má podle ministerstva potenciál rozdíly zcela eliminovat. Je ale na státu, k jak velkému snížení se rozhodne. Pokud by chtěl rozdíly mezi důchody mužů a žen zcela dorovnat, vyšlo by to ročně na 32 miliard korun!

Případná opatření pak naráží ještě na jednu komplikaci – nemohou být navržena tak, že by postihovaly výhradně ženy. "S výraznou mírou jistoty by byla následně označena jako rozporná s ústavně i právem EU garantovanou zásadou rovného zacházení a schválená opatření by byla pravděpodobně následně zrušena," varuje ministerstvo.