V praxi by předkupní právo na zemědělskou půdu znamenalo, že by majitel mohl zemědělskou půdu převést někomu jinému až po tom, co ji nejprve nabídne státu nebo zemědělci, který na půdě hospodaří v pronájmu či pachtu. Pokud by nabídku do dvou měsíců nevyužili, platilo by, že o ni nemají zájem.

Návrh na zavedení předkupního práva na zemědělskou půdu předložila skupina komunistických poslanců ze sněmovního výboru pro zemědělství. Právo by měl mít stát zastoupený státním pozemkovým fondem nebo oprávněný uživatel.

Podle komunistů jde o veřejný zájem a snahu ochránit zemědělskou půdu. Podle nich totiž není nabývání vlastnictví k zemědělské půdě dostatečně právně upraveno a nejde tak zajistit, aby se dostala vždy do rukou kvalifikovaného zemědělce nebo že bude i nadále využívána k zemědělským účelům. Někteří investoři totiž půdu nechají vyškrtnout ze zemědělského půdního fondu a na pozemku postaví třeba průmyslovou zónu.

Předkupní právo se nemá vztahovat na bezúplatné převody na osoby blízké, na zahrady, na pozemky v zastavěném území obce ani na ty o rozloze do 1000 metrů čtverečních. Proti je ODS, která si navíc není jistá, zda je návrh v souladu s ústavou.

Naopak Agrární komora a Zemědělský svaz jsou pro, aby měl zemědělec předkupní právo na půdu, kterou má v pronájmu. Prý by to mělo zemědělce motivovat k větší péči o půdu. Návrh KSČM musí posoudit vláda a zabývat se jím budou i poslanci, pokud to do voleb stihnou.