Vládou schválený předběžný limit výdajů je 8,3 miliardy, ministerstvo letos hospodaří s 9,1 miliardy. Zdravotnictvím ročně proteče kolem 210 miliard, valná většina peněz ale je z výběru zdravotního pojištění. „Umíme si představit prostředky vyšší, ale dokážeme se přizpůsobit, to znamená, že počítáme s omezením nákladů na administrativu úřadu i 35 organizací, které ministerstvo řídí,“ řekl Marek Šnajdr. Úspory ve vnitřním chodu tak budou muset hledat například Státní ústav pro kontrolu léčiv či Státní zdravotní ústav. Šnajdr zdůraznil, že ministerstvo chce v roce 2008 i při omezení peněz ze státního rozpočtu zachovat obvyklé prostředky na investice, ročně jsou to zhruba 2,5 miliardy. V příštím roce začnou proudit do organizací ministerstva peníze ze strukturálních fondů, měly by to být 1,5 až dvě miliardy, zařízení je použijí na nákup přístrojů a dalšího vybavení. Náměstek poznamenal, že i když stát nebude dva roky navyšovat své platby zdravotního pojištění za děti, důchodce a nezaměstnané, na příjmech pojišťoven se to neprojeví. Platba státu tvoří 25 procent jejich příjmu. „Když u čtvrtiny příjmu bude nárůst nula a zbytek poroste s růstem mezd, který je šest až sedm procent, stoupnou celkově příjmy zdravotního pojištění o tři až čtyři procenta,“ vyčíslil. Pokud budou schváleny regulační poplatky pacientů, omezí se zbytečná péče a pojišťovny budou mít dost peněz na úhradu potřebné péče. „Budou finančně stabilní a budou dokonce navyšovat úhrady,“ shrnul Šnajdr. Šetřit v následujících letech bude muset zřejmě většina ministerstev. Ministerstvo financí totiž snížilo v přípravném materiálu ke státnímu rozpočtu jejich výdaje, a to nejen příští rok, ale i v letech 2009 a 2010. S méně penězi by měla hospodařit například ministerstva zemědělství, kultury, zdravotnictví nebo průmyslu. Naopak polepšit by si mělo například ministerstvo vnitra, práce a sociálních věci i resort financí.