Návštěv u zubaře se spoustu lidí obává, navíc to občas bývá drahá záležitost, je tak vhodné vědět, co pojišťovna proplácí a co si člověk zaplatí sám.

Už u samotných zubních výplní existuje celá řada jednotlivých druhů, které mohou lékaři použít. Od 1. ledna 2019 navíc přichází do zubařských ordinací změna.

"Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 je od 1. 1. 2019 možno používat při ošetření zubního kazu zubní amalgám jen v kapslové formě v předem určených dávkách (dózovaný). Použití volně balené rtuti zubními lékaři je zakázáno," vysvětlil tiskový mluvčí VZP (Všeobecná zdravotní pojišťovna) Oldřich Tichý.

Už od 1. 7. 2018 se podle stejného nařízení nesmí používat zubní amalgám při ošetření dočasních zubů, u dětí mladších 15 let a těhotných či kojících žen.

"Toto nařízení bylo v české legislativě zohledněno od 1. ledna 2018 – hrazeny byly výplně ze skloionomerního cementu, na řezácích a špičácích ze samopolymerujícího kompozita. U ostatních pojištěnců byl hrazen nedózovaný amalgám, na řezácích a špičácích samopolymerující kompozita nebo i fotokompozitní výplně (do 18 let)," doplnil Tichý.

Zásadní rozdíl je v tom, zda lékař ošetřuje dočasný zub, nebo stálý. U dočasných zubů je VZP obecně hrazeno použití plastického materiálu. Jde například o skloionomerní cement. U řezáků a špičáků je hrazena výplň i ze samopolymerujícího kompozitního materiálu.

U stálých zubů pak pojišťovna proplatí použití dózovaného amalgámu. Pokud jde o řezáky či špičáky, pojišťovna proplatí i samopolymerující kompozitní materiál, do 18 let je to i fotokompozitní výplň.

Existuje však několik výjimek, které bývají zpravidla vázané na věk. Detaily shrnuje tabulka. "Není-li možné použití jiného materiálu z hlediska zdravotního stavu pojištěnce, je u dočasných zubů a také při ošetření dětí do 15 let a těhotných či kojících žen hrazena výplň z dózovaného amalgámu," uzavřel Tichý.