Senátoři tvrdí, že člověk většinou mění zdravotní pojišťovnu kvůli nedostatečnému rozsahu poskytovaných služeb či regionální působnosti některých pojišťoven. V obou případech hrozí podle předkladatelů nebezpečí z prodlení v poskytování zdravotních služeb.

Nemáme smlouvu s Vaší pojišťovnou, máte smůlu

Jako příklad uvádějí situaci, kdy pojištěnec, do té doby zdravý, zjistí až při první návštěvě nemocnice, že toto zařízení nemá smlouvu s jeho zdravotní pojišťovnou. "Pojišťovnu si zvolil před mnoha lety a přestěhoval se na jiný konec republiky. Přitom některé pojišťovny působí jen regionálně a málokteré zařízení má uzavřené smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami," popisují senátoři situaci. Nemocnice může pacientovi poskytnout jen akutní ošetření, ale odmítne jeho další péči. "Pokud tento stav zjistí pacient např. 2. července, může podle platné právní úpravy změnit pojišťovnu až za 18 měsíců," připomínají senátoři.

Podobná situace může nastat, pokud klient zjistí, že jeho pojišťovna nehradí takové zdravotní služby. To znamená, že se nemůže kvalitně léčit, a to může mít negativní vliv na průběh jeho nemoci. "V případě, že se bude jednat o choroby s dramatickým průběhem, jejichž léčbu dosud zvolená pojišťovna nehradí, povede současný právní stav k situaci, že se pacient nemusí ani dožít změny zdravotní pojišťovny," uvádějí senátoři. Připomínají, že právo na ochranu zdraví je zakotvené v čl. 31 Listiny základních práv a svobod.

Předkladatelé jsou také přesvědčeni, že současná právní úprava výrazně zhoršuje podmínky pro korektní soutěž mezi pojišťovnami.

-Jitka Zadražilová | MED