Řekl to na tiskové konferenci, která se uskutečnila v rámci veletrhu HospiMedica, Václav Krása, předseda NRZP. „Domníváme se, že je nezbytné, aby lidé se zdravotním postižením dosáhli svého práva. Uvedl bych příklady z poslední doby, kdy nebyla sjednána náprava. Šlo o občansko-soudní spor, kdy osoba na vozíku se nemohla dostat na jednání, neboť soudkyně odmítla přeložit jednání do bezbariérové místnosti. Považuji to za zcela zásadní porušení práv občana. Další kauzou je postižená, která si nemohla vzít do lázní vodícího psa, přitom měla poukaz na pobyt v lázních po operaci. Jiné příklady diskriminací lze uvést z oblasti sociálních služeb, mimo jiné nedodržení smluvních podmínek mezi poskytovatelem a uživatelem nebo vytváření nerovných smluv,“ upřesnil Krása. Herbert Haupt, právní ochránce osob se zdravotním postižením Rakouské republiky shrnul práci svého úřadu za necelé dva roky, tedy od jeho zřízení. „ Za rok jsme zpracovali přibližně 2000 případů, z toho asi 300 se dostalo do rozhodčího řízení. V rámci nich se podařilo 65 procent vyřešit pozitivně bez soudního řízení. Ze všech případů je nejvíce kauz, 53 procent, týkajících se oblasti pracovního práva,“ řekl Haupt. Rakouský úřad těsně spolupracuje s obdobnými organizacemi, které se zabývají případy diskriminace v Rakousku. Například když je člověk vystaven problému v nemocnici, řeší jej společně s organizací na ochranu pacientů. Cílem úřadu je, aby postižení lidé byli diskriminace postupně zbavováni. Činnost rakouského úřadu se odehrává především v oblasti pracovní, kde dochází k diskriminaci jak mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, tak i mezi samotnými pracovníky. Dále se věnuje dodržování práv ve veřejných oblastech, například ve školách, kulturních zařízeních, dopravě i cestovním ruchu. Rakouský úřad spolupracuje s obdobnými isntitucemi ve Švýcarsku, Německé spolkové republice a uskutečnily se už také první kontakty s NRZP ČR. „Diskriminace v nové společné Evropě nemůže být záležitostí omezenou státními hranicemi. Doufám, že se brzy Rakousko dostane v této oblasti na úroveň severských zemí, které jsou daleko před námi. Domnívám se, že by k tomu měl dát podnět Evropský rok rovných příležitostí pro všechny,“ konstatoval Haupt. Za jeden z největších úspěchů považuje prosazení spravedlnosti pro lidi s duševním postižením. V oblasti pracovních vztahů úřad zajistil, aby mohli postižení lidé vykonávat různé profese, které dříve nesměli vykonávat. Například sluchově i zrakově postižení už mohou učit na rakouských školách. Funkci právního ochránce osob se zdravotním postižením může v Rakousku vykonávat osoba, která má uznané nejméně padesátiprocentní postižení. „Domnívám se, že je to správné, neboť jako postižení mají možnost mnohem lépe cítit to, jak se projevují různé bariéry či diskriminace. Osoby bez postižení mohou sice mít k těmto věcem dobrý přístup, ale přece jen jde o přístup zdravého člověka,“ doplnil Haupt. Podle předsedy NRZP ČR je nezbytné, aby vznikl v Česku podobný úřad jako je v sousední zemi, který by pomohl lidem se zdravotním postižením dosáhnout práva. „ČR má dostatek zákonů, které právně chrání osoby se zdravotním postižením před různými druhy diskriminace. Zásadní problém je v tom, že handicapovaní z různých důvodů nemohou dosáhnout na právo. Jde o to, že většina z nich nemá peníze na to, aby si zajistila právní poradenství. Vzhledem ke svému handicapu nemají ani možnost se s právníkem kontaktovat a setkat. Proto nemohou dosáhnout nápravy či případně odškodnění,“ zdůraznil Krása. NRZP monitoruje diskriminaci těchto osob, jsou známy konkrétní případy jasného porušení práva. „Není v pravomoci NRZP těmto lidem pomoci, pouze jim můžeme poskytnout radu, ale nemůže je zastupovat. Proto si myslíme, že by v ČR měl být obdobný úřad právního ochránce tělesně postižených jako v Rakousku,“ dodal.