Nepříjemná povinnost platí pro všechny pracující důchodce, kteří si dobře vydělávají, nebo podnikají nebo jsou samostatně výdělečně činnými osobami (OSVČ), ale i ti, kteří se odstěhovali na chalupu a svůj byt či jiné nemovitosti pronajímají. Důchod se ovšem daní i těm, kteří si sice nepřivydělávají, ale pobírají vyšší penzi.

Pracující důchodci, kteří si vydělají za rok více než 840 tisíc korun, musí zdanit nejen svůj výdělek, ale také i svůj celoroční důchod. Pokud důchodce pobírá měsíční penzi ve výši 10.500 korun, přitom pracuje a nadstandardně si vydělá, tak z ročního důchodu odvede státu 18 900 koruna (15 procent).

Danit musejí ovšem i penzisté, kteří podnikají, jsou OSVČ, nebo pronajímají nějakou svou nemovitost. Jsou na tom ovšem o něco lépe než pracující důchodci. Ti, co jsou v zaměstnání tak se jim do ročního limitu 840 tisíc korun počítá celá hrubá mzda, u OSVČ a pronajímatelů jen dílčí základy daně, to je příjmy snížené o výdaje.

U důchodců, kteří si nepřivydělávají, jsou důchody osvobozeny od daně do roční částky 288 tisíc korun (24 tisíc korun měsíčně). Do této sumy se započítává případný důchod pozůstalostní vyplácený souběžně s důchodem starobním či invalidním.

Pokud roční částka – 288 tisíc korun přesáhne, tak zdanění podléhá to, co tuto sumu přesahuje.

Zdanění nikdy nepodléhají příplatky nebo příspěvky k důchodu (odškodňovací dávka) ani příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách.