Ponechme teď stranou neplodnou diskuzi o tom, zdali za říjnové teploty v prosinci může člověk (skleníkové plyny) a pojďme se v čase vánočním lehce zamyslet nad tím, co eliminace “Ladovské zimy” jakožto ročního období může znamenat z ekonomicko-finančního hlediska.

Sezónní nástup topné sezóny na zalidněné severní polokouli byl samozřejmě tradiční pozitivní impuls pro energetická odvětví a na to navázané komodity převážně fosilního charakteru. Neexistence zimy samozřejmě těmto odvětvím krutě nepřeje, což je samozřejmě vidět nejenom na skomírajících cenách uhlí, plynu a ropy, ale dokonce i na tvrdých makroekonomických datech. Například podzimní údaje o průmyslové výrobě v největší ekonomice světa – v USA – jsou již negativně ovlivněny slabým výkonem energetického sektoru a dalších utilit. Tyto sektory, resp. ti nejchytřejší v nich v TOP managementu pak budou muset zvažovat to, zdali negativní nabídkový šok v podobě teplých zim je dočasnou či permanentní záležitostí.

Odchod zimy jakožto ročního období má však své jednoznačné hospodářské klady. Sektor, který z takového vývoje může asi nejvíce profitovat, je stavebnictví, neboť při teplotách vysoko nad nulou se dá nepřetržitě stavět. Pozitivní impulz teplého zimního počasí se v podobném duchu projeví i v dopravě, přičemž asi to největší plus lze čekat v maloobchodě. To, co totiž spotřebitelé ušetří na složenkách za ceny energií, mohou utratit v obchodech, což zvedne tržby a HDP.

Až si tedy sportovně založené rodiny budou po Vánocích balit na hory místo lyží horská kola a pohorky, nemusí to nutně znamenat pro ekonomiku jen újmu. Konec konců po hezké pěší silvestrovské procházce lze stejně dobře posedět a utrácet za jídlo a pití na venkovní zahrádce jako po lyžovačce v aprés ski baru.

Jan Čermák
Analytik ČSOB