Robert Kiosaki říká, že práce vynaložená ve směru moudrého investování se vrátí mnohonásobně: „Když si koupíš například nájemní dům, který výhodně pronajmeš, pak práce, kterou jsi vynaložil na koupi, bude odměňována znovu a znovu. Jinými slovy, můžeš být roky placen za práci, které jsi věnoval necelý týden svého času.“

Pokud pracujete v zaměstnání, pak musíte svou práci prodávat každý den znovu. Ti, kdo nevlastní aktiva, pak pracují nebo jsou ovládáni lidmi, kteří aktiva vytvářejí, nabývají a kontrolují. Jste-li závislí na příjmech se svého zaměstnání nebo živnosti, jste podle Kiyosakiho prostě na špatné straně stolu: „V informačním věku je důležité, abychom všichni (…) byli v několika kvadrantech.“ Můžete sice dosáhnout výhod střední třídy, ale nikdy prý nezbohatnete.

Cash flow kvadrant

Vysvětlení toho, proč někteří lidí vydělávají mnohem více než jiní, a to i když pracují méně, lze poskytnout více. Jedním z nich je pohled na to, z jakého typu příjmů jsou tvořeny jejich finanční toky. Drtivá většina populace (možná až 95 %) vydělává peníze formou dočasných příjmů buď jako zaměstnanci, nebo osoby samostatně výdělečně činné. Jen menšina (možná jen 5 %) lidí dosáhne bohatství plynoucí z vlastního podnikatelského systému a investic.

Kiyosaki dělí lidi podle jejich příjmu do čtyř kategorií, na „Z“aměstnanace, „S“oukromníky, „M“ajitele podniků a „I“nvestory. Každý druh příjmu má své výhody a nevýhody, a ti, kdo dokáží získat příjmy z více kategorií, jsou na tom lépe než ten, kdo je závislý jen na své zaměstnanecké mzdě. Každý z nás pak tíhne do jednoho ze čtyř kvadrantů, což je ovlivněno našim nitrem, mentalitou, vzděláním i kompetencemi.

Obrázek 1: Kiyosakiho cash flow kvadrant, který dělí možné zdroje peněžních toků do čtyř kategorií. Zatímco napravo jsou zapojeny peníze druhých lidí a jejich zaměstnávání, nalevo jsou kategorie příjmů, opírající se o vlastní práci.

Lidé, kteří se nacházejí v různých kvadrantech, procházejí odlišnými cestami, uvažují jinak a dívají se na svět odlišnými úhly pohledu. Například lékař může být zaměstnán v nemocnici (zaměstnanec), mít svou vlastní soukromou praxi (živnostník), vlastnit laboratoř nebo kliniku (byznys), a investovat do akciového trhu, trhu dluhopisů, a nemovitosti (investor). Kiyosaki tvrdí, že díky finančnímu vzdělávání a vhodnými kroky se dá posunout se do kvadrantů „M“ a „I“ (a nemuset každé ráno vstávat!).

Příjmový potenciál pro „Z“ a „S“ je omezený, protože člověk může pracovat pouze omezený počet hodin a příjem v těchto kvadrantech je závislý na prodeji vlastního času. Zatímco zaměstnanecký příjem je nejobvyklejší a podléhá největšímu zdanění (v Česku neuniknete dani z příjmu, sociálnímu a zdravotnímu pojištění), příjem z portfolia a další pasivní příjmy tak zdaněny nejsou. Výnosy vyplývající z papírových aktiv, jako jsou akcie, obligace nebo podíly ve fondech, jsou zdaněny mnohem méně, nebo v případě kapitálových zisků při splnění časového testu vůbec.

Kiyosaki ovšem vyzdvihuje výhody peněžních toků generovaných z investic do nemovitostí anebo vlastních firem. Zde jsou prý investice nejlépe pod kontrolou. Každopádně jak v Americe, tak u nás platí, že nejvíce daňových úlev a možností daňové optimalizace mají majitelé byznysů, zatímco zaměstnanci nemají skoro žádné. Zatímco lidé na levé straně pro své příjmy nutně tvrdě pracují, na pravé straně je to poněkud jiné. Pro investora pracují jeho peníze, pro majitele podniku zaměstnanci, které se na práci najímá.

Tabulka 1:Kiyosaki říká, že ti, kdo mají příjmy na pravé straně stolu, nejsou předurčeni, aby se stali bohatými. Rychlodráha lemující cestu k bohatství hledat zdroje příjmu na levé straně – investovat.