V tomto rozmezí opět bezmála na trojnásobek naskočí křivka využití informačních technologií ve firmách, která v době oběda znatelně klesá, ovšem počítače jsou využívány k jiným účelům, než by si manažeři a majitelé firem představovali. "Mezi 13.00 a 14.00 evidujeme markantní nárůst využívání internetu k mimopracovním účelům. Z hlediska snímku pracovního času typického zaměstnance v soukromém sektoru jde jednoznačně o špičku a jediný časový úsek, kdy pracovník na počítači tráví aktivně více času zábavou než prací," okomentoval získaná data Robert Kleiner, ředitel pro strategický rozvoj společnosti truconneXion.

Psycholog a člen předsednictva České asociace psychologů práce a organizace (ČAPPO) Michal Walter, který se specializuje na problematiku pracovního prostředí, potvrzuje, že v době po obědě dokáže jen málokdo podávat stoprocentní výkony, proto je tento čas tradičně považován za nejméně produktivní a je spojován s vyřizováním osobních záležitostí typu soukromé pošty. "Křivka pracovního výkonu opět začne stoupat v odpoledních hodinách, což také souvisí s denním fyziologickým rytmem," popsal Walter obvyklý snímek pracovního času.

Čtěte také: Víte kolik času trávíte v práci na počítači soukromě? Vaši šéfové ano!

Podle průzkumu společnosti truconneXion však ani v dalším měřeném úseku mezi 14.00 a 15.00 ve sledovaných firmách zábava na internetu významně neklesá. On-line nákupy, návštěvami Facebooku a vyřizováním soukromé pošty v průměru Češi stráví až deset minut z tohoto hodinového rozmezí. "Je jisté, že odpoledne stále ještě pracujeme významně méně než dopoledne. V době od 7.00 do 12.00 soudě podle čísel využití typických pracovních a mimopracovních aplikací stihneme na počítači udělat 63 procent naší denní pracovní agendy, tedy bezmála její dvě třetiny," poznamenal Kleiner a dodal, že je to nepochybně také kvůli tomu, že po čtvrté hodině už se toho na počítači mnoho neudělá a po páté ve firmách nastává opravdu hluboký útlum.

Pochopení pro "siestu" po obědě má například Jiří Halbrštát z personální agentury Manpower, podle něhož některé osvícené firmy už zakomponovaly potřebu relaxace zaměstnanců do své filozofie. "Zaměstnanci jsou jen lidé a odpočinek potřebují. A v praxi se ukazuje, že když zaměstnavatel do určité míry odpočinek toleruje, výkonnost jeho zaměstnanců se zvýší, a je jedno, zda svůj ´volný´ čas tráví na internetu nebo diskusí s kolegy," tvrdí Halbrštát.

Psycholog Walter z ČAPPO s názorem personalisty souhlasí. "Ať se to někomu líbí, nebo ne, lidé potřebují během pracovní doby také odpočívat. Tento odpočinek jim umožňuje obnovit psychické síly a podávat kvalitní výkony. Příkladem mohou být psychicky náročná a odpovědná povolání, kde je odpočinek nařízený," odkazuje například na profesionální řidiče Walter.

Na druhou stranu praxe v českých firmách nemá s důvěrou mnoho společného. Podle Jiřího Halbrštáta poslední krize zásadně proměnila myšlení zaměstnavatelů, situaci na trhu a přístup k zaměstnancům. "Obrovský tlak zákazníků na své dodavatele, aby poskytovali vyšší přidanou hodnotu za méně peněz, vedl k tomu, že firmy jsou nuceny produkovat více s menším počtem zaměstnanců. To přináší mnohem větší zaměření na vyšší efektivitu stávajících zaměstnanců," analyzuje současný většinový přístup firem Halbrštát z Manpower.

Z tohoto pohledu se monitorování může firmám jevit jako nejjednodušší řešení, jak si efektivitu vynutit, aniž by bylo potřeba zkoumat pravé příčiny problému a důvody toho, že zaměstnanci nejsou ve skutečnosti motivováni nebo jsou špatně řízeni. "Pokud stráví člověk 50 procent času na počítači nepracovními aktivitami, je to především chyba nadřízeného, že neumí efektivně využít svůj tým," domnívá se Halbrštát, který zároveň připouští, že monitoring může vedení firem v tomto rozhodování pomoci. "Monitoring může být jedním z nástrojů při interním auditu fungování firmy, který může ukázat managementu, na co se zaměřit," myslí si Halbrštát.

Robert Kleiner ze společnosti truconneXion ho doplňuje. "V současnosti neexistuje jiný nástroj, jak se dozvědět, že pracovník na počítači tráví svůj čas něčím jiným než prací. Práci lze na počítači totiž úspěšně předstírat. Většina lidí v pracovním poměru potřebuje vedle pozitivní motivace a ztotožnění s hodnotami firmy rovněž jasně nastavená pravidla. Vidina restrikce a vědomí, že si na firemním počítači v pracovní době nemohou dělat, co chtějí, k tomu patří a má pro mnohé doslova terapeutický účinek," přibližuje Kleiner další zjištění průzkumu truconneXion.

Z analýzy vyplývá, že pokud jsou zaměstnanci monitorováni jednorázově, klesne zneužívání pracovního času o deset procent. "Když však zaměstnavatel provádí pravidelný měsíční audit jejich výkonnosti na počítači ve firmě, kde jsou zaměstnanci informováni o monitoringu, efekt je mnohem větší a trvalejší. Křivka jde dolů o 28 procent," tvrdí Kleiner. Ani monitorování však podle něj nezbavuje vedení firem nutnosti své podřízené účinně motivovat a řídit. "Monitorování je sofistikovaným a uživatelsky přívětivým analytickým nástrojem, který dává vedení firem objektivní data, a je pak zcela v jejich kompetenci, jak s nimi naloží," dodává Kleiner.

Psycholog Walter klade největší důraz na otevřené jednání ze strany zaměstnavatele, tedy poskytování informací o monitoringu pro všechny zaměstnance, v němž ovšem restrikce hraje svou roli. "Zkušenost s českými zaměstnanci spíše ukazuje potřebu stálého monitoringu práce na počítači. Pracovní kázeň a motivace českých zaměstnanců není podle mého názoru příliš vysoká, takže je potřeba v určitých případech přistoupit i k restrikcím, pokud upozornění nemají požadovaný účinek," radí Walter, který se domnívá, že monitoring počítačů bude v budoucnu využíván ještě více. "Kontrola efektivity zaměstnanců neodezní s hospodářskou prosperitou, ale naopak se stane trvalým nástrojem ´utužování pracovní kázně´ ve firmách," dodává Walter.

Vedle utužování kázně se ve firmách podle Halbrštáta z Manpower ovšem také prosazuje trend zaměření se na odevzdaný výkon, a ne na "odsezení si" hodin a předstírání aktivit. "Definice pracovní doby se pomalu, ale jistě posouvá ´z času na výkon´. Vliv na to mají i různé alternativní formy zaměstnání – jako je například home office. Významnou kvalitou vedoucího týmu či firmy je umět rozeznat hranici, kolik důvěry a volnosti svým zaměstnancům dát, aby podávali co nejlepší výkony a zároveň aby se pracovní morálka nerozvolnila," poznamenává Halbrštát.

-Filip Sušanka | MED