„Opatrovnické soudy ale znaly stavební spoření i před novelou občanského zákoníku,“ říká generální ředitel a předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny Jiří Plíšek.

K prvnímu pololetí letošního roku došlo u Buřinky k poklesu nových klientů ze zhruba 40 tisíc na 30 tisíc. Čím byl tento pokles způsoben?

Je potřeba se na tento pokles podívat v kontextu celého trhu stavebního spoření. Výsledky stavebních spořitelen v pololetích několika posledních let ukazují, že v letošním pololetí meziročně sice ubylo nových klientských smluv, ale ve srovnání s pololetím roku 2013, 2012 a 2011 byl letošní rok nadprůměrný. Lepší pololetní výsledky než v roce  2015 byly v roce 2010, kdy v létě nastoupila Nečasova vláda, která se proti stavebnímu spoření velmi ostře vymezila. Do té doby stavební spoření přirozeně fungovalo, klienti mu přirozeně věřili a uzavírali velké počty smluv. . V letech 2011 až 2013 se zásadním způsobem projevila nedůvěra, která byla v lidech vzbuzena tím, že se na stavební spoření  začalo neodůvodněně útočit a hrozil dokonce zánik celého sektoru.

Ve srovnání roku 2014 a 2015 došlo  opravdu k meziročnímu poklesu, který byl způsoben dvěma fenomény. První fenomén se týká prvního pololetí roku 2014, kdy celá řada stavebních spořitelen, a dělali jsme to do jisté míry i my, přecházela z výše úročených tarifů na níže úročené tarify. Ve chvíli, kdy vyhlásíte, že k 1. 4. přecházíte na nový níže úročený tarif, dochází k vlně uzavírání smluv se starými tarify.

V prvním pololetí roku 2014 také ještě nebyla tolik akcentována složitost u výpovědí smluv pro nezletilé účastníky, která přišla s novelou občanského zákoníku platného od 1. 1. 2014. V prvních měsících panovala kolem celé situace nejistota, vše vykrystalizovalo až v druhé polovině roku 2014. Kdybychom srovnávali ve stejných „laboratorních“ podmínkách roky 2014 a 2015, dostali bychom srovnatelná čísla. Nikdy ovšem nedosáhnete stejných  podmínek na reálném trhu, je to samozřejmě jen teoretický příklad.  

S novelou občanského zákoníku musí všechny výpovědi smluv  nezletilců k opatrovnickému soudu. Kdyby tomu tak nebylo, o kolik by vzrostl počet nových klientských smluv?

Myslím si, že bychom měli minimálně o dvacet procent více smluv. Nezletilí účastníci každopádně u nás tvořili významnou část klientské báze. Spoření pro nezletilce bylo ve velké míře využíváno i prarodiči. Babička s dědečkem spořili tímto způsobem běžně svým vnoučatům. Nejednoznačností a komplikovaností procesu získání peněz ze spořícího programu počty těchto smluv zásadně poklesly.

V jakém směru by stavební spořitelny chtěly změnit situaci kolem nezletilců?

Stavební spořitelny by chtěly vrátit do stavebního spoření normálnost, aby situace reflektovala vztahy v rodině. Je normální, že prarodiče pomáhají svým vnoučatům k vybudování finančního zázemí či finančního polštáře do prvních let dospělosti. Myslím si, že v 90 procentech rodin vše funguje a není potřeba žádný zásah opatrovnického soudu, aby si rodina vyřešila svoje záležitosti. Kvůli zbylým 10 procentům, kde jsou majetkové problémy mezi rodiči či prarodiči, jsou administrativně zatěžovány všichni.

Jak stavební spořitelny postupovaly před novelou občanského zákoníka?

Opatrovnické soudy znaly stavební spoření i před novelou občanského zákoníku. Každá stavební spořitelna si vydefinovala určité podmínky obchodního rizika, do kterého byla spořitelna ochotna jít. Stavební spořitelny věřily rodičům, že peníze  z účtu nezletilého účastníka použijí v intencích stavebního spoření. Zjednodušeně řečeno, pokud rodiče jednají za dítě v mnoha dalších případech, pak není důvod k nim nezařadit i úkon řádně ukončeného stavebního spoření. Tedy v případech, kdy klient (dítě) nepříchází o státní podporu, neplatí žádné sankce, a pokud v rodině panuje shoda obou rodičů.

Na opatrovnické soudy jsme se obraceli pouze v případě, že byly ale na účtu identifikovány nějaké nesrovnalosti, nebo se objevily indicie z veřejně dostupných nebo bankovních informací, že majetkové poměry v rodině nejsou úplně v pořádku, případně šlo o nestandardní výpověď, jako je např. výpověď po dvou letech. Tedy v případech, kdy dítě  přicházelo o státní podporu nebo na účtu byly mínusové obraty.

Dnes tedy musí o všech výpovědích smluv  nezletilců rozhodovat  opatrovnický soud. Jaký to má dopad na celý proces výpovědi stavebního spoření?

Celý proces se významně prodlužuje, ale hlavně je mnohem složitější. Do roku 2013 stačilo vyplnit „jednu“ A4 a už to jelo. Dnes je potřeba opatrovnickému soudu doložit řadu dokumentů. Snažíme se klientům obecně vysvětlit, co je čeká a jaké dokumenty budou u opatrovnického soudu potřebovat. Každý opatrovnický soud může ale vyžadovat trochu něco jiného a procedura může být u každého soudu malinko jiná. Právě v tom je největší potíž.

Klienty nejčastěji zajímá, jak dlouho celý proces bude trvat. My jsme schopni pouze odpovědět, že to trvá minimálně dva až tři měsíce. Záleží ovšem na konkrétním opatrovnickém soudě. Někde to jde jako po drátkách a někde to trvá delší dobu, jako všechny kauzy, které se dostávají k soudu. Nové klienty odrazuje od uzavírání smluv nezletilcům nejen obecná obstrukce, ale i ne úplně přesně definovaná délka celé procedúry.

Lidé často po výpovědi stavebního spoření uzavírají smlouvy nové. Jak se tento fenomén dotkl smluv nezletilců?  

Uzavírání následných smluv funguje velmi dobře. Klienti smlouvy vypoví a následně uzavřou další smlouvu o stavebním spoření. Nezletilci z tohoto cyklu kvůli opatrovnickému soudu vypadávají. Kdyby nebyla tato obstrukce, chuť obnovovat spoření by byla větší.

Další důležitou věcí je, že když rodiče uzavírali smlouvu nezletilcům například v roce 2008, povinnost schválení opatrovnickým soudem nebyla striktní. Opatrovnické soudy nebyly běžnou praxí, rodiče většinou peníze ze smlouvy nezletilce dostali s velkou pravděpodobností přímo od stavební spořitelny, a to buď expres do několika dní, nebo s řádnou výpovědní lhůtou do tří měsíců. Najednou do celého příběhu vstupuje celá procedura opatrovnických soudů a zásadním způsobem se mění podmínky produktu.

Takže ve chvíli, kdy byla v roce 2008 následná smlouva pro nezletilce uzavřena, jsme v klientovi vytvořili  očekávání, jak to bude vypadat za šest let. Klient již nemá chuť uzavřít novou smlouvu, protože neví, co v období dalších šesti let může přijít, a kdo ví, jestli to bude pouze opatrovnický soud. Byla přerušena kontinuita. Navíc pro drtivou většinu rodin je to zbytečná administrativní zátěž.

Jakým způsobem pomáte klientům s opatrovnickými soudy?

Máme návody na internetu a konzultujeme na obchodních místech přesné postupy a dokumenty nutné pro soud. Navíc nabíráme obecné zkušenosti. Když víme, že pro nějakého klienta byl proces kratší, snažíme se najít parametry, které proces urychlily. Klienti sice jednají sami, ale na naše doporučení.

Potřebují klienti na pomoc k opatrovnickému soudu právníka?

Ještě jsem neslyšel, aby si klienti najímali profesionální právníky. Není to nutné, proces není tak složitý. Je potřeba obstarat dokumenty a prokázat před soudem, že finanční prostředky budou sloužit k vylepšení bytové situace dítěte, případně rodiny. Někdy je těžké rozlišit například jaká část rekonstrukce chodby připadá na dítě. Rodina funguje jako celek, to je podle mně základní princip.

Snažíte se v současné době nějak nalákat nezletilé klienty?

Musíme odlišovat dvě skupiny nezletilých klientů. Situace u nezletilců starších 12 let se nezměnila, každý předpokládá, že dodrží šestiletou vázací lhůtu, takže v osmnácti si může spoření dospělý svéprávný občan vybrat sám.  

Jiná situace je u nezletilců do 12 let. Sentiment kolem opatrovnických soudů je stále poměrně silný, protože se jednalo o významnou změnu v dlouholeté tržní praxi. Je to stále hodně čerstvé. Stavební spořitelny se snaží o změnu, aby normální rodina nemusela proceduru podstupovat. V komplikovanějších rodinných poměrech  je snaha státu chránit nezletilce pochopitelná.

-Jana Zámečníková | Více na Hypoindex.cz