V mezikvartálním srovnání vzrostlo zahraniční zadlužení o 132,3 miliardy korun. Z celkového objemu dluhu tvoří 72,8 procenta zahraniční závazky se splatností delší než jeden rok. Růst zahraničního zadlužení byl patrný zejména ve vývoji stavu bankovních závazků. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 25,4 procenta.

U podnikového sektoru rovněž došlo k růstu stavu závazků vzhledem k zahraničním emisím dluhopisů a čerpání dovozních úvěrů. K růstu zadlužení přispěl i vývoj úvěrových vztahů ve vztahu k přidruženým zahraničním podnikům, kdy převažovalo splácení stavu pohledávek tuzemských podniků zahraničními mateřskými podniky. Podíl podnikového sektoru na zahraničním dluhu se zvýšil na 52 procent, z toho netto závazky podniků se zahraniční přímou investicí dosahují 13 procent.

Zahraniční zadluženost vládního sektoru vzrostla v důsledku nákupů krátkodobých vládních dluhopisů zahraničními investory a čerpání úvěrů na rozvoj infrastruktury od Evropské investiční banky. Na zahraničním dluhu se podílí vládní sektor 22,6 procenta.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů ve druhém čtvrtletí byl patrný růst zastoupení vkladů a dluhopisů na úkor ostatních instrumentů. Nejvyšší podíl na zahraničním dluhu zaujímají půjčky a dluhopisy (63 %).

Růst objemu dlouhodobé zadluženosti byl doprovázen i zvýšením podílu zadlužení veřejného sektoru (zahrnuje závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu se splatností nad jeden rok) na 48,1 procenta. Podíl závazků soukromého sektoru se snížil na 51,9 procenta.

Úhrada dluhové služby ze střednědobého a dlouhodobého zahraničního dluhu České republiky dosáhla v 1. pololetí 76,4 mld. Kč. Splátky jistiny činily 49,2 mld. Kč, na platby úroků připadlo 27,2 mld. Kč. V příštích letech se podle ČNB náklady na dluhovou službu zvýší v důsledku navýšení splátek jistiny ze závazků vytvořených v minulosti.

-Tomáš Cížek, Mediafax