Ve své zprávě o tom informuje Česká národní banka. Aktiva investiční pozice se v prvním čtvrtletí zvýšila o 99,4 mld. Kč, především vlivem nákupů zahraničních akcií a dluhopisů tuzemskými portfoliovými investory. V jejich vlastnictví se ke konci prvního čtvrtletí nacházelo 624,6 mld. Kč (vč. pohledávek z uzavřených operací s deriváty), což představuje 31 % celkových aktiv investiční pozice. Růst stavu českých přímých investic byl spojen s předpokládanou tvorbou reinvestovaného zisku dceřinými společnostmi v okolních zemích (Slovensko, Maďarsko, Německo). Zastoupení přímých a portfoliových investic v celkových aktivech investiční pozice se zvýšilo na 36,9%. Zahraniční aktiva bankovního sektoru vzrostla o 29,8 mld. Kč (bez cenných papírů), především v důsledku navýšení krátkodobých úložek v zahraničních bankách. Podíl krátkodobých aktiv na celkových aktivech bankovního sektoru dosahoval 17,6%. Do navýšení stavu devizových aktiv ČNB o 10,5 mld. Kč v prvním čtvrtletí se promítl především vývoj kurzu koruny. Bilance transakcí pro klienty a výnosů z investovaných devizových rezerv byla pouze mírně přebytková. Podíl zahraničních aktiv ČNB na celkových aktivech investiční pozice se snížil na 33,6%. Podnikový sektor navýšil zahraniční aktiva (bez portfoliových a přímých investic) o 13,6 mld. Kč na 206 mld. Kč. Zahraniční aktiva podnikového sektoru (bez přímých a portfoliových investic) zaujímala 10,4% celkových aktiv. Objem zahraničních aktiv vládního sektoru se v prvním čtvrtletí téměř nezměnil. Operace vládního sektoru zahrnovaly navýšení vkladu České republiky v mezinárodních institucích a splátky dříve poskytnutých vládních úvěrů. Zastoupení vládního sektoru na celkových pohledávkách činí pouze 1,5% celkového objemu. Stav pasiv investiční pozice se v prvním čtvrtletí zvýšil o 60,6 mld. Kč a na konci čtvrtletí dosáhl 2989,4 mld. Kč (meziroční nárůst o 299,3 mld. Kč). Nejvyšší přírůstky vykázaly závazky podniků se zahraniční přímou účastí a z portfoliových investic. Ve zvýšení stavu zahraničních přímých investic v prvním čtvrtletí se promítla především předpokládaná výše podílu zahraničních investorů na reinvestovaném zisku a v menší míře investice do základního kapitálu. Významně poklesl objem závazků dceřiných společností ve vztahu k zahraničním mateřským společnostem. Podle odvětvové struktury základního kapitálu byly příjemci společnosti v odvětví nemovitostí a poskytování služeb pro podniky, obchodu, poskytování finančních služeb a výroby dvoustopých motorových vozidel. Investice připlynuly především ze zemí Evropské unie (Kypr, Rakousko) a Korejské republiky. Ve vývoji zahraničních portfoliových investic převládaly v prvním čtvrtletí čisté prodeje tuzemských akcií a dluhopisů. V růstu stavu portfoliových investic o 10 mld. Kč se promítly výhradně cenové a kurzové vlivy. Stav závazků z uzavřených operací s deriváty naopak poklesl. Zastoupení zahraničních přímých investic v celkových pasivech investiční pozice činilo na konci prvního čtvrtletí 55,2 %, portfoliové investice vč. operací s deriváty zaujímaly 17,8% se zhruba rovnocenným zastoupením akcií a dluhopisů. Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) dosáhl ke konci prvního čtvrtletí 1238 mld. Kč (v poměru k HDP 37,6%). Za posledních dvanáct měsíců se zahraniční zadlužení České republiky zvýšilo o 134 mld. Kč. Přírůstek zahraničního dluhu se koncentroval převážně v jeho dlouhodobé složce (splatnost závazků nad jeden rok). Podíl krátkodobých závazků (splatnost do jednoho roku) se snížil na 30 % celkového dluhu. Přírůstek zahraničního dluhu v prvním čtvrtletí souvisel především s poptávkou bankovního a vládního sektoru po zahraničních finančních zdrojích. Zahraniční závazky obchodních bank a ČNB (prostředky na účtu Evropské komise) naplňovaly na konci čtvrtletí 22,9% celkového zahraničního dluhu. V rámci vládního sektoru se do celkové zadluženosti promítlo čerpání úvěru od Evropské investiční banky a financování projektů na regionální úrovni. V březnu byla provedena pravidelná splátka z uzavřeného mezivládního kontraktu za dlouhodobý pronájem stíhacích letounů. Podíl vládního sektoru na zahraničním zadlužení činí 20,6%. Z hlediska výše zadlužení zaujímá podnikový sektor rozhodující postavení (56,5 %).