Tato nedůvěra je směřována zejména vůči vládě a politickým stranám, které lidem neustále hází klacky pod nohy. Zároveň je děsí představa toho, co vlastně bude za 30 let, jestli se ke svým penězům dostanou a zdali se důchodového věku vůbec dožijí.

Výborným prodejním argumentem na otázku dožití se penze je fakt, že naspořené finanční prostředky nepropadají státu, ale jsou buď předmětem dědického řízení, nebo je dostanou osoby určené ve smlouvě. Zároveň i pravděpodobnost dožití se důchodového věku je vysoká. Z dat roku 2012 vyplývá, že věku 65 let a více se dožije 70,5 % mužů a 86,1 % žen. Třetímu pilíři navíc nahrává také velké procento klientů, které již penzijní spoření mají. Ve srovnání s počtem aktivně pracujících lidí a k tomu přičteným počtem důchodců se dostáváme na číslo 65 % klientů. A ani průměrná úložka na jednoho účastníka není zanedbatelná. Za loňský rok se tato částka pohybovala okolo 600 korun měsíčně.

Čeští zákonodárci by proto měli co nejrychleji začít podporovat spoření na penzi i v jiném než státním pilíři. Ať formou kvalitnější výchovy k finanční gramotnosti, kampaní, nebo jinou formou. I když, aby Češi začali brát spoření na penzi vážně, musel by asi být třetí pilíř povinný.

Anežka Kneeová, analytička společnosti Swiss Life