Právě den daňové svobody označuje okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana, zatímco do té doby naopak veškerý příjem připadal státu. Češi tak letos pracovali na stát 160 dní, zatímco loni to bylo 165 dní.

"Den daňové svobody pomyslně dělí rok na dvě části, na tu, kdy pracujeme na pokrytí veřejných výdajů a na tu, kdy pracujeme na sebe. Stát nemá žádné jiné peníze než ty, které vybere na daních, a ty, které si půjčí – ty se budou muset spolu s úroky splatit v budoucnosti. Čím méně se stát rozhodne utrácet, tím zkracuje dobu 'práce na panském', tedy práce na pokrytí výdajů vládních institucí," vysvětlil Rod.

Posun dne daňové svobody směrem k Novému roku je podle Roda jednoznačně pozitivní, protože "značí menší apetit vládních institucí utrácet prostředky daňových poplatníků vzhledem k HDP v naší zemi". Podle něj to potvrzuje, že vládní škrty současné vlády ve fiskální oblasti se projevily ve větší svobodě tuzemských daňových poplatníků.

Podle konkurenčních výpočtů společnosti Patria však budeme na provoz státu budeme letos vydělávat déle než loni.

Den daňové svobody: Máme co dohánět

"Je ale nutné připomenout, že máme stále co dohánět. Daňově nejsvobodnější zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - pozn. redakce) je Jižní Korea, den daňové svobody tam oslavili již 23. dubna, tedy o 47 dní dříve než u nás. V České republice je tedy stále mnoho prostoru pro reálné systémové zeštíhlování státní správy, které je nutné odlišovat od úprav výdajových položek prostřednictvím účetních triků," řekl dále Rod.

Dále například Australané přestali vydělávat na stát 4. května a Švýcaři 6. května. Naopak nejpozději oslaví den daňové svobody Dánové, a to až 12. srpna, Francouzi 24. července a Švédové 13. července.

-Tomáš Králícek | MED