Za vjezdy do center měst budeme platit, jaké jsou zkušenosti z jiných zemí?
15. 4. 2016 – 8:54 | Auto-moto | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Německo, společně s Nizozemskem a Švédskem, bylo jednou z prvních zemí Evropy, které přistoupily k omezování vjezdu neekologických osobních automobilů do center některých svých měst. Legislativa umožnila v SRN toto řešení v roce 2007, ale první zavedení do praxe je známo z roku 2008.
Po roce fungování už v Německu existovalo zhruba 40 měst a dokonce i městských aglomerací, kde se nízkoemisní zóny v SRN uplatňují. Zcela nedávno se přidala další místa. Například od listopadu 2015 zavedl „umwelt zonu“ Darmstadt a od 1. února 2016 s tímto omezením musí počítat jak domácí, tak turisté i v hojně navštěvovaných Cáchách. V obou případech se jedná o zelenou plaketu. V současné době je tak účinných 50 nízkoemisních zón v Německu.
Pokud jde o celou Evropu, pak se dá odhadnout, že jejich počet je asi 85 až 90. Pokud jde o zřejmě vůbec první evropské město, které omezilo vjezd do centra neekologickým vozidlům, byl to zřejmě v roce 1996 švédský Göteborg. Dnes zelenou zónu najdete i v hlavním městě této severské země, ve Stockholmu.
Stejný přístup má i Nizozemsko (platí například v turisticky atraktivních městech Amsterodam nebo Utrecht), tak i Dánsku (například Kodaň), Velké Británii… Pokud budeme hovořit z celosvětového pohledu, pak nelze pominout přístup Japonska, Kalifornie ve Spojených státech amerických a dalších zemí.
Pokud jde o Českou republiku, v roce 2009 byl představen návrh zákona ministerstva životního prostředí o ovzduší, který takové řešení předpokládal. V září 2011 byl zákon schválen, v roce 2013 bylo schváleno nařízení vlády o podmínkách zřizování nízkoemisních zón ve městech a od února ministerstvo životního prostředí uvolnilo prostředky pro města na zpracování projektů daných zón. Dá se tedy očekávat, že postupně se nejen hlavní město Praha (předpoklad zavedení v roce 2017), ale i další města vydají obdobnou cestou.
Samozřejmě, že tím vše nekončí. Nízkoemisní zóny rovněž procházejí určitým vývojem. Jaká je tedy jejich budoucnost? V dané chvíli jsou obvykle třístupňové zóny – červená plaketa je udělena těm, kteří mohou vjet jen do vzdálenějších míst od centra. Střední stupeň je žlutý a nejekologičtější je zelená plaketa. Tedy vozidla splňující až normu Euro5. Ovšem do budoucna se předpokládá, že přijde zpřísnění a tedy zavedení modré plakety pro vozy splňující ještě přísnější podmínky, tedy Euro6. Zatím prvním městem v Německu by se v tomto směru mohl stát Mnichov.
Dalším krokem, který lze očekávat, bude uplatňování těchto ekologických požadavků nejen na provoz osobních automobilů, ale i dalších dopravních prostředků, které se pohybují v centrech měst. Tedy nákladních automobilů a autobusů, ale třeba i dieselových lokomotiv vjíždějících na nádraží v samém centru měst, nebo lodí proplouvající jejich středem po řekách.
Paralelně s touto restrikcí je také stále silnější snaha podporovat nízkoemisní automobily – tedy prodej hybridů, elektromobilů, vozů na plyn a podobně.
Určitě bychom ale neměli opomíjet i fakt, že největšími znečišťovateli ovzduší jsou jak průmyslové podniky, tak samy domácnosti spalující tuhá paliva.
Až všechna tato opatření v komplexu mohou a postupně přinesou kýžený výsledek. Vždyť ani německá města, jako například Norimberk, Mnichov nebo Berlín, přestože zavedla nízkoemisní zóny, nejsou spokojena s kvalitou svého ovzduší. Jsme zkrátka na samém začátku cesty za lepším ovzduším.