"V České republice žije více než půl milionu neúplných rodin, velkou většinu z nich tvoří maminky, jejichž situace je často tristní, a to nejčastěji velkou měrou kvůli neplacení výživného ze strany druhého rodiče. Když k tomu přičteme často ztížené možnosti uplatnění na trhu práce a další komplikace, je tato skupina občanů jednou z nejohroženějších pádem do chudoby a sociálním vyloučením," tvrdí Marksová.

Na ministerstvu proto vznikl návrh, který by měl samoživitelkám s dětmi těžkou situaci ulehčit. Záměr zákona o zálohovém výživném je zakotven i v koaličním prohlášení vlády. Podobné opatření funguje už v 19 evropských zemích. "I já vyznávám princip, že stát by se měl umět postarat o děti, které jsou ve složité životní situaci," říká ministryně.

Nárok na alimenty od státu by měly děti, které žijí v domácnostech, jejichž měsíční příjem nepřevyšuje 2,7násobek životního minima. Alimenty by se proplácely do výše 1,2 násobku životního minima dítěte. Výživné pro děti do 6 let by podle aktuálního životního minima dosahovalo maximální výše 2088 Kč, od 15 let 2568 Kč a do 26 let 2940 Kč měsíčně.

Výživné by vyplácel úřad práce, po neplatiči by původní alimenty poté vymáhal stát. Nepočítá ale s tím, že by se mu podařilo dostat celou částku. Pokud by od neplatiče získal alespoň deset procent z výše původních alimentů, státní kasu by zálohové výživné vyšlo ročně asi na 737 milionů korun. Návrh teď bude projednávat vláda.