Cizinec nebude smět v Česku pracovat bez platného oprávnění k pobytu, a to bez ohledu na vztah mezi ním a zaměstnavatelem. Transponovaná evropská směrnice jasně zakazuje členským státům zaměstnávat neoprávněně příslušníka třetí země.

Cizinec podle nové předlohy bude muset pracovat nejméně tři měsíce a výše odměny se musí rovnat nejméně minimální mzdě. V případě odhalení bude muset zaměstnavatel, který podvádí, zaplatit za cizince celkovou částku odpovídající výši zdravotního a sociálního pojistného, které má za cizince povinnost odvést. A to včetně penále.

"Tato novela zavádí kromě peněžitých trestů i další formy penalizace. Je to například nemožnost využití obecných prostředků. Znamená to, že firma, která zaměstnává cizince nelegálně, nebude moci získat veřejné zakázky ani evropské dotace," upřesnil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Mírné pochybnosti o účinnosti novely měla zejména opoziční ČSSD. Místopředseda Senátu a stínový ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) připustil, že zvýšení postihů za nelegální zaměstnávání cizinců podporuje, ale dostatečné kontroly firem budou podle něj asi problematické.

"Postihy budou výrazně vyšší, než jsou teď, to je věc, kterou je možné v tom zákoně podpořit. Ale bude záležet na akceschopnosti úřadů práce, které by měly kontrolovat. A pravda je, že při personálním vybavení, kdy tam jsou dvě nebo tři pracovnice, které by měly například obklíčit staveniště, tak to bude asi složité," uvedl Škromach.

Podle ministr Drábka ale stát na kontrolu nelegálního zaměstnávání cizinců vyčlení v příštím roce dvojnásobek lidí než doposud. Kontroloři navíc dostanou takzvané mobilní kanceláře, díky kterým mohou zasahovat například přímo na staveništi.

Zároveň musí cizinec zaměstnavateli předložit platné povolení k pobytu a naopak zaměstnavatel během doby, kdy u něj cizinec pracuje, musí mít v rukou kopii povolení nebo záznam kvůli kontrolám. Zákon také zavádí povinnost uhradit cizinci dlužnou odměnu za vykonanou práci.

Směrnice také ukládá členským státům průběžné kontroly v místech, kde se soustřeďuje nelegální práce na území Evropské unie. Navíc nařizuje členským státům každoročně do 1. července podávat Evropské komisi zprávu o těchto zátazích.

Se schválením návrhu zákona a vytvoření evidence podvodných zaměstnavatelů ale souvisí navýšení financí. Náklady na vytvoření a vedení "černé listiny" zaměstnavatelů se mohou vyšplhat až na 2,7 milionu korun.

Norma, kterou předložil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), také vymezuje pojmy související s novým druhem provinění a přestupku v rámci nelegální práce.

-Tomáš Paták, Jan Kálal | MED