K tomuto rozmezí je však podle Knötiga nutno přistupovat pouze jako k orientačnímu. "Podléhá na úvaze soudu v konkrétním případě, k jaké částce dospěje," zdůraznil mluvčí.

Nejvyšší soud podle něj sumu uvedl jen kvůli zabránění extrémnímu poskytování zjevně nepřiměřeně nízkých či naopak zcela nepřiměřeně vysokých odškodnění. Částku odvodili soudci Nejvyššího soudu podle Knötiga porovnáním s trestními řády ostatních zemí Evropské unie a přihlédli přitom k životní úrovni v Česku.

V každém konkrétním případě je však třeba posoudit, jak závažně působí držení poškozeného člověka ve vazbě z hlediska plynutí času. Neoprávněná vazba může totiž působit jinak bezprostředně po jejím uvalení a jinak při jejím delším plynutí. "Trvání vazby jen po několik dnů může například vzhledem k šoku zadrženého působit stejně intenzivně jako vazba trvající několik týdnů," řekl Knötig.

Z tohoto důvodu má Nejvyšší soud za to, že první dny vazby by měly být odškodňovány vyšší částkou než dny případně následující. S tím souvisí i to, že i když je vazba omezena jen na několik dní, může být újma vzniklá bezúhonnému člověku mnohem intenzivnější, než v jiném případě vazba trvající několik týdnů či měsíců u recidivisty.

Samostatným a odlišným nárokem zůstává případná újma na zdraví způsobená protiprávní vazbou. "Důvodnost takto vzneseného nároku a výše odškodnění by měla být posuzována podle obecných občanskoprávních předpisů vztahujících se k náhradě škody na zdraví," řekl Knötig.

Nejvyšší soud zároveň konstatoval, že požadavek na omluvu jako satisfakce zahrnující vyjádření zájmu poškozeného na projev jemu vstřícné vůle státu uznat chybu není ani konstatováním porušení práva a ani náhradou nemajetkové újmy v penězích. "Jestliže poškozený uplatní nárok na její poskytnutí, je na individuálním posouzení, jestli je vedle omluvy zapotřebí konstatovat porušení práva, anebo poskytnout kromě ní i zadostiučinění v penězích," uvedl Knötig.

-Jiří Nováček | MED