Je nepochybné, že téměř každý pacient bude někdy v životě potřebovat péči stomatologa. Také je pravda, že čeští stomatologové jsou často vyhledáváni pacienty ze zahraničí, což svědčí o jejich nesporných kvalitách. V poslední době rozmáhající se dent-turismus (cestování pacientů za stomatologickou péčí do zahraničí) vede ke zvedání cen za stomatologické úkony. Vzhledem k tomu, že se v případě plateb u zubaře velmi často jedná o pacientem plně hrazené služby (zákroky, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění), měli by pacienti vědět, za co vlastně platí. Spotřebiteli kladně přijímaná praxe je běžná například v Německu, kde je v současné době uzákoněna povinnost stomatologů rozúčtovat fakturu za zákrok a jasně uvést, jaká částka připadá na konkrétní část zákroku (1. náklady na zhotovení věci v laboratoři, 2. náklady na práci lékaře). Dle Sdružení obrany spotřebitelů má i český pacient – spotřebitel právo vědět, za co platí. Pacientovi by měla být poskytnuta jasná informace, kolik korun dostane zubní laboratoř za vytvoření např. celo-keramické korunky a kolik korun zubař za následnou implantaci. Po provedení zákroku je samozřejmé, že pacient dostane všechny potřebné údaje písemně vyfakturované. Opačný názor má prezident České stomatologické komory MUDr. Jiří Pekárek, jež zastává stanovisko, že není důvod k rozúčtování jednotlivých plateb za stomatologickou péči a dodává: „My nejsme v Německu.“ V hrubém nástinu zde uvádím konkrétní případ vyúčtování zhotovení celo-keramické korunky z poslední doby: výstupní cena laboratoře – 3 300.-Kč, finální cena za zákrok, která je účtována pacientovi – 25 000,– Kč. Je samozřejmé, že do nákladů za práci lékaře je též nutno započíst dlouholetou přípravu lékaře na povolání a náklady na zařízení ordinace. Na druhou stranu je potřeba dodat, že výroba korunky v laboratoři trvá několikanásobně déle než samo ošetření u lékaře. Jisté zlepšení v oblasti informovanosti pacientů bychom si mohli slibovat od nové směrnice o zdravotnických prostředcích, která byla přijata koncem března 2007. Směrnice bude implementována do českého právního řádu nejpozději do září 2009. Dalším častým nešvarem v oblasti stomatologie je provádění záměrně dražších a náročnějších zákroků, než pacient skutečně potřebuje. K odbourání tohoto jevu by mohla vézt větší informovanost v řadách laické veřejnosti. Česká stomatologie se poslední dobou potýká s nízkým počtem absolventů, a to i přes nespornou lukrativnost tohoto oboru. Není to však jediný důležitý problém, který je nutno řešit. Ze spotřebitelského práva: Záruční doba po provedení stomatologického zákroku je pouze 6 měsíců – jedná se o zhotovení věci na zakázku (Občanský zákoník § 644 a dále). Po této 6 měsíční době nemůže pacient – spotřebitel následně uplatňovat vůči stomatologovi žádná práva vyplývající z odpovědnosti za vady. [ Zdroj: SOS ]