Počátkem devadesátých let minulého století se sazby daně z příjmů právnických osob pohybovaly v průměru okolo 38 procent. Od té doby však nastal trvalý a dlouhodobý pokles, a tak se v roce 2007 průměrné sazby ocitly na necelých 27 procentech. Nejvýraznější pokles zaznamenaly země Evropské unie , kde firmy odvádějí 24,2 procenta svých příjmů. Nejpomaleji naopak klesají sazby v Asii a Tichomoří. Výrazně méně odvádějí také české firmy. Zatímco v roce 1995 to bylo 41 procent, dnes se jim zisk vlivem přímých daní snižuje o 24 procent. Vlády spoléhají na DPH Místo daní z příjmu se do popředí zájmu dostávají nepřímé daně. Zatímco sazby daní z příjmu právnických osob klesly za posledních šest let o více jak deset procentních bodů, sazby nepřímých daní zůstávají víceméně stabilní. Vlády jsou tak na nepřímých daní více závislé. V celkových příjmech státní kasy tvoří ve státech OECD téměř třetinu (32,1 procenta). V některých zemích jako například Turecko nebo Mexiko představují dokonce celou polovinu státních příjmů. V České republice je DPH na úrovni 19 procent, více má například Francie , Rakousko , Slovinsko , Finsko nebo Polsko . Nejmenší sazbu uvalily vlády latinskoamerické Aruby (tři procenta), Panamy či Japonska (pět procent). Ačkoliv země Evropské unie masivně snižují sazby daní z příjmu právnických osob, daňová zátěž v podobě DPH nebo daně ze zboží a služeb patří mezi nejvyšší na světě. V průměru se jejich sazba pohybuje v EU na 19,5 procentech, v zemích OECD na 17,7 procentech, v Latinské Americe na 14,2 a v Asii na 10,8 procentech. Celosvětovými šampiony je pak trojice severských zemí, Dánsko , Švédsko a Norsko, u nichž sazby nepřímých daní překročily hranici 25 procent. „V rámci výzkumu jsme narazili také na otázku, proč se vlády nespolehnou na nepřímé daně ještě více. Jedním z důvodů může být to, že pro politiky je obtížné vysvětlit zvyšování nepřímých daní veřejnosti. Každý, kdo chodí nakupovat, si hned spojí zvýšení sazby DPH s růstem cen zboží. Naproti tomu souvislost mezi snížením sazby daně z příjmu právnických osob, díky kterému přijde do země víc zahraničních investorů, kteří pak posílí infrastrukturu a zvednou zaměstnanost, není na první pohled všem patrná,“ říká Jan Žůrek, partner společnosti KPMG Česká republika. Výhodou, kterou orientace na nepřímé daně vládám přináší, je také rozložení daňových příjmů v průběhu roku oproti jednorázovému placení velkých částek. Zároveň je však potřeba, aby firmy, jež nepřímé daně platí, měli kvalitní účetní systém, který poskytne přesné informace o transakcích a daních s nimi spojenými. S tím, jak roste závislost vlád na nepřímých daních, se budou zpřísňovat i požadavky na poskytování informací a bezpečnost daňových systémů firem ze strany státních daňových orgánů. Pokles daní nepřestane Letošní průzkum KPMG Internatrional jasně ukázal, že sazba daně z příjmu právnických osob po celém světě klesá i nadále. Z 92 zemí, které se zapojily do výzkumu, jich letos 18 snížilo sazby daně z příjmu právnických osob. Významné snižování proběhlo v Turecku (z 30 na 20 procent) a také v Evropské unii, kde sazba poklesla v sedmi zemích. Z členských států EU má nejvyšší sazbu Německo (40 procent), nejnižší Kypr a Bulharsko (10 procent). Nízký průměr udržuje EU zeména díky státům, které do ní vstoupily v letech 2004 a 2007. žebříčku těchto 12 zemí vévodí Bulharsko , Česká republika (24 procent) je společně s Maltou (35 procent) na opačném konci. Již dnes je jasné, že sazby daně z příjmů firem budou klesat i v příštím roce. Snižování plánuje Velká Británie , Španělsko , Německo a pravděpodobně také Česká republika.