Daniela Kovářová navrhla ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí vytvořit tabulky minimálního výživného, jež by měly zohlednit především výši celkového příjmu rodiče a věk dítěte.

\"Začínáme nyní diskutovat otázku, zda rozhodování o základní výši výživného nepřenést na orgány sociálně právní ochrany dětí. Teprve poté, co by některý z rodičů základní výživné neakceptoval nebo kdyby se rodiče nebyli schopni na jeho výši dohodnout, obrátili by se na soud,\" osvětlila jednu z možností budoucího určování výživného Kovářová. Navrhované řešení by mělo rovněž přispět k odlehčení soudům.

Čtěte také:

- Chřipková epidemie: Máte nárok na ošetřovné za děti když zavřeli školu?
- Vánoční dárky kupujeme dětem a rodičům, na sourozence a prarodiče zapomínáme
- Pořídit dětem byt můžete i zadarmo, zaplatí ho někdo jiný
- Finance: Kolik stojí děti a kde na ně vzít?
- Mateřská dovolená - na co máte nárok?
- Rodina a finance: náklady na dítě? 1,5 mil. Kč!

Ministryně spravedlnosti předpokládá, že by do konce roku mělo být jasno, kterou z možných cest jít. Na návrhu věcného záměru změny se začne pracovat hned na počátku příštího roku. Do konce mandátu pak Daniela Kovářová počítá s předložením záměru vládě.

Výživné na děti měl platit stát

Politici ČSSD již dříve přišli s návrhem, aby dlužné výživné na děti hradil v některých případech stát. To však bylo zamítnuto. Důvodem bylo, že přenesení odpovědnosti za výživné na stát neřeší problémy s neplatiči. Celá řada nezodpovědných rodičů, kteří rezignovali na soudní postupy, se právě spolehne na to, že je tady stát a stát to vyřeší za ně.

Petr Nečas se také domnívá, že sociálnědemokratický návrh byl sociálně nespravedlivý. Zvýhodňuje totiž prý děti z bohatších rozvedených rodin proti úplným rodinám, které se ocitly v sociálně tíživé situaci. Kritizoval také to, že návrh vlastně zavádí novou sociální dávku. Stát by totiž podle jeho odhadů dostal od dlužníků zpět jen asi 10 až 20 procent výživného, které by rodinám zaplatil.

Výživné

Kdo má vyživovací povinnost vůči dětem?

Vyživovací povinnost rodičů k dětem vzniká vždy ze zákona. Pokud se rodiče nedohodnou na výživném, stanoví konkrétní rozsah vyživovací povinnosti soud. Oba rodiče mají vyživovací povinnost vždy vůči všem svým dětem, nejen k tomu, které mají svěřeno do své péče. Vyživovací povinnost má i rodič, který byl zbaven rodičovské zodpovědnosti. V případě, že rodiče nejsou schopni výživu svých dětí z objektivních důvodů zajistit, přechází vyživovací povinnost ve většině případů na prarodiče (platí, že příbuzní vzdálenější mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li tuto povinnost plnit příbuzní bližší). Jednou z podmínek vzniku vyživovací povinnosti je, aby její plnění nebylo v rozporu s dobrými mravy, což posuzuje soud.

Jak se platí výživné?

Výživné se platí v pravidelných měsíčně se opakujících dávkách, které jsou splatné vždy na měsíc dopředu. V případech hodných zvláštního zřetele (povinný rodič má pouze sezónní příjmy, značně riskantní podnikání apod.) může soud rozhodnout o povinnosti složit peněžní částku pro výživné splatné v budoucnosti. Soud pak učiní další opatření, aby z této zálohy byly dítěti vypláceny jednotlivé splátky odpovídající měsíčnímu výživnému.

Co dělat, když povinný rodič výživné neplatí?

1. Dlužné výživné vymáhat

V prvé řadě je nutné dlužné výživné vymáhat. Pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání výživného, včetně pomoci při podávání návrhu soudu, mají povinnost poskytnout orgány sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Právní úprava zná dvě možnosti, jak pohledávku vymáhat.

Soudní výkon rozhodnutí na peněžité plnění

Podle občanského soudního řádu lze návrh na výkon rozhodnutí podat k okresnímu soudu, v jehož územním obvodu má bydliště oprávněné nezletilé dítě. Návrh musí obsahovat označení soudu, oprávněného (dítě), povinného (rodič, jemuž bylo stanoveno platit výživné), vylíčení rozhodujících skutečností, to, čeho se chce oprávněný domoci a dále, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden. Pokud oprávněnému nejsou požadované údaje známy, může požádat soud o poskytnutí pomoci při jejich zjištění, a to předtím, než podá návrh na nařízení výkonu rozhodnutí1. Návrh musí být dále datován a podepsán a je třeba k němu připojit originál nebo úředně ověřenou fotokopii exekučního titulu (soudní rozhodnutí o stanovení výživného) opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti.

Exekuce podle zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti

Jde zpravidla o rychlejší způsob provedení exekuce. Návrh na nařízení exekuce lze podat soudu anebo přímo exekutorovi, se kterým se oprávněný může dohodnout na tom, aby návrh připravil. V případě podání soudu musí návrh obsahovat jméno exekutora, který má exekuci provést, a dále stejné náležitosti jako návrh na soudní výkon rozhodnutí kromě způsobu, kterým má být exekuce provedena2;

Náklady exekuce (odměna exekutora, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce a další) a náklady oprávněného hradí povinný3. Exekutor oprávněného může požádat o složení přiměřené zálohy na náklady exekuce, což ovšem neplatí v případě vymáhání výživného nezletilého dítěte. Z důvodu nesložení zálohy nemůže být v tomto případě exekuce zastavena. V případě vědomosti o nemajetnosti dlužníka je přesto nutno podání návrhu na nařízení exekuce zvážit, a to z toho důvodu, že v tomto případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutorovi oprávněný.

2. Podat trestní oznámení pro podezření z trestného činu

Kromě samotného vymáhání výživného lze podat trestní oznámení pro podezření z trestného činu zanedbání povinné výživy. Povinnost oznámit orgánům činným v trestním řízení skutečnost, že není plněna vyživovací, má i orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Trestní zákon nestanoví žádnou časovou podmínku pro neplnění vyživovací povinnosti, která by byla nutná k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu. V rozhodovací praxi soudů se tato lhůta (6 měsíců) objevuje, ale nikoliv jako nezbytná podmínka. V závislosti na okolnostech případu může o trestný čin jít i při kratší době jednání pachatele, která by se však měla době šesti měsíců blížit.

Jestliže policejní orgán nebo státní zástupce usnesením trestní oznámení odloží, je možné do 3 dnů podat proti usnesení stížnost, jež má odkladný účinek. Stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení směřuje.

Dalším faktorem, který může povinného vyjma hrozby exekuce či trestního stíhání motivovat k placení výživného, je skutečnost, že od 1. září 2008 došlo k novele zákona o pomoci v hmotné nouzi, kdy negativní postoj povinné osoby k placení výživného znamená, že částka živobytí, ze které se vychází při stanovení výše dávky pomoci v hmotné nouzi, bude stanovena na úroveň existenčního minima.

Jak postupovat v případě vymáhání výživného z ciziny?

Rodič nebo osoba, které bylo dítě soudně svěřeno do péče (v případě zletilosti dítě samo), se mohou obrátit s žádostí o pomoc při vymáhání výživného na Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně (dále jen „Úřad“ se sídlem Benešova 22, 602 00 Brno; tel. 542 215 443-5). Výživné lze vymáhat na základě již existujícího exekučního titulu, tedy vykonatelného rozhodnutí českého nebo zahraničního soudu, které placení výživného konkrétní osobě ukládá. Rozhodnutí českých soudů nejsou ve všech státech automaticky vykonatelná4. Úřad podrobně žadatele poučí o následném postupu a o dokladech, které je nutno doložit. Pokud předložené doklady splňují všechny náležitosti, Úřad podle konkrétní situace podá návrh k zahraničnímu soudu nebo postoupí věc k dalšímu řízení příslušnému cizímu orgánu nebo organizaci. O tomto úkonu a o výsledku řízení žadatele vyrozumí. Úřad sice nemá žádné právní prostředky, jak přinutit spolupracující orgány v cizině nebo přímo osoby povinné k plnění svých povinností a závazků, nicméně nic mu nebrání v tom, aby aktivně pobízel přijímací orgán k uplatňování postupu, který by vedl k vymožení výživného. V rámci toho se může rovněž přijímacího orgánu dotazovat na okolnosti relevantní při vymáhání výživného, navrhovat určité postupy apod.

Jak je nezaopatřené dítě v případě neplacení výživného chráněno?

Zákon o pomoci v hmotné nouzi v ustanovení § 32 řeší situaci, kdy není ze strany povinné osoby plněna soudem stanovená vyživovací povinnost k dítěti. Podmínkou je, že se dítě nachází v hmotné nouzi. Je-li jednou ze společně posuzovaných osob nezaopatřené dítě, kterému není déle jak tři měsíce placeno soudem stanovené výživné, část příspěvku na živobytí nahradí plně nebo zčásti neplacené výživné. O příspěvek na živobytí pro rodiny s nezaopatřenými dětmi se žádá u příslušného pověřeného obecního úřadu (tzv. dvojková obec). Podrobnosti o dávkách všem žadatelům pak poskytne příslušný úřad.

(Zdroj: kancelář ochránce práv)