Výzkum probíhá od roku 2005 a ve čtvrtletních intervalech jsou zveřejňovány nové výsledky. Výzkum příjezdového cestovního ruchu je jedním z hlavních zdrojů dat pro vytvoření Satelitního účtu cestovního ruchu pro Českou republiku, který podává přesnější ekonomický a sociální obraz o postavení cestovního ruchu v národním hospodářství. Jedná se o výzkum, který probíhá na silničních a železničních hraničních přechodech a na letišti Praha Ruzyně. Zahraniční návštěvníci se dělí do tří základních skupin: zahraniční turisté (přenocují v České republice alespoň jednou), jednodenní návštěvníci (osoby bez přenocování a návštěva v ČR je hlavním cílem) a tranzitující návštěvníci (pouze projíždí Českou republikou a hlavním cílem cesty je jiný stát). Jedním ze zajímavých dílčích výsledků je například frekvence návštěv České republiky. Provedené šetření nepotvrzuje, v porovnání s rokem 2006, trend „okoukání České republiky“, ale spíše mírný nárůst těch zahraničních návštěvníků, kteří se do České republiky vrací opakovaně. Podíl zahraničních turistů s frekvencí návštěv „několikrát ročně“ vzrostl v porovnání se stejným obdobím roku 2006 o dvě procenta a činí 28 %. Naproti tomu podíl zahraničních turistů, kteří navštívili Českou republiku poprvé se ve srovnání s prvním pololetím 2006 nezměnil a stále zůstává na 35 %. Ještě markantnější je tento vývoj u skupiny jednodenních návštěvníků, kde pouze 1 % všech jednodenních návštěvníků navštívilo Českou republiku poprvé (za stejné období roku 2006 byla tato hodnota na 2 %). Podíl jednodenních návštěvníků, kteří přijedou do České republiky několikrát ročně činí 25 % (oproti tomu pro 1. pololetí 2006 to bylo pouze 22 %). Podíl těch co přijíždí 1–3× měsíčně je 41 % (ve srovnání v 1. pololetí 2006 se jednalo o 40 %). Průměrné celkové výdaje zahraničních turistů v prvním pololetí 2007 na osobu a den činily 2 472 Kč, naproti tomu v prvním pololetí 2006 dosahovaly hodnoty 2 401 Kč. V prvním pololetí 2007 k nám nejčastěji přicestovali zahraniční turisté ze sousedních států, především Němci (25 %). Na druhém místě se umístili Britové (15 %), následováni Slováky (9 %). Zahraniční turisté se zdrželi v průměru čtyři a půl dne, nejčastěji v hotelech, pětina se ubytovala bezplatně. Nejdelší pobyty v České republice volí turisté ze vzdálenějších destinací – Portugalci (18,2 nocí), Rusové (12,4 nocí) a na třetím místě jsou občané USA (8,4 nocí). Hlavním důvodem návštěvy ČR byly u zahraničních turistů, rekreace a zábava (44 %), návštěva příbuzných a známých (19 %) a na třetím místě se umístila obchodní cesta (19 %). Tradičně největší zájem byl u zahraničních turistů o Prahu (60 %), na druhém místě se umístilo Brno (5 %) a třetí příčku společně obsadila města Cheb, Plzeň a Karlovy Vary (po 3 %). Většina zahraničních turistů zhodnotila návštěvu Česka pozitivně (47 % ohodnotilo spokojenost školní známkou 1 a 40 % školní známkou 2). V případě, že měli zahraniční turisté jmenovat negativa, tak v 60 % zazněla odpověď „žádné“, na druhém místě se umístila nespokojenost s infrastrukturou a stavem silnic (9 %) a třetí příčku zaujala nespokojenost s jazykovou vybaveností a přístupem obyvatel (5 %). Průměrné celkové výdaje jednodenních návštěvníků v prvním pololetí 2007 na osobu a den činily 2 115 Kč, naproti tomu ve stejném období v roce 2006 činily 2 083 Kč. V prvním pololetí 2007 k nám nejčastěji přicestovali jednodenní návštěvníci ze sousedních států, především Němci (61 %). Na druhém místě se umístili Poláci (15 %), následováni Slováky (11 %). Hlavním důvodem návštěvy ČR byly u jednodenních návštěvníků, nákupy (67 %), obchodní cesta (13 %) a na třetím místě se umístila návštěva příbuzných a známých (9 %). Největší zájem byl u jednodenních návštěvníků o příhraniční oblasti s Německem, přičemž první příčku obsadila Folmava (9 %), o druhé místo se dělí Cheb a Varnsdorf (7 %) a dále následují města Brno, Praha, Aš a Železná Ruda (po 5 %). Většina jednodenních návštěvníků zhodnotila návštěvu Česka pozitivně (47% ohodnotilo spokojenost školní známkou 1 a 44 % školní známkou 2). V případě, že měli jednodenní návštěvníci jmenovat negativa, tak v 69 % zazněla odpověď „žádné“, na druhém místě se umístila nespokojenost s infrastrukturou a stavem silnic (12 %) a třetí příčku zaujala nespokojenost s jazykovou vybaveností a přístupem obyvatel (3 %).