Výbor pro zaměstnanost diskutoval 12. září účinnost stanovení minimální mzdy v boji proti chudobě. Jeden z problémů se týkal lidí, kteří sice mají práci, se svým platem však žijí na hranici chudoby. Týká se to především žen, mládeže a lidí starších 65 let. Odpůrci a zastánci minimální mzdy Zastánci argumentují, zavedení minimální mzdy (zákonem stanovená nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu) pomáhá lidem uniknout z chudoby a postupně snižovat rozdíly mezi chudými a bohatými lidmi. Především je přínosem pro rodiny s nízkými příjmy a pracující ženy. Isabella Biletta z Evropské nadace pro pracovní a životní podmínky upozornila v diskuzi na skutečnost, že většina lidí, kteří pracují za nízké mzdy, jsou právě ženy. Odpůrci minimální mzdy argumentují, že stanovení pevně dané hranice má negativní dopad na malé podniky a zvyšuje jim náklady. Takto argumentují především o zástupci podnikatelské sféry, kteří dále uvádějí nárůst inflace a růst nezaměstnanosti jako důsledky pevně stanovené minimální platové hranice. Doposud si každá členská země stanovuje minimální mzdu sama podle národních specifik. Britská liberální poslankyně Liz Lynne se rozhodla tuto problematiku prozkoumat podrobněji a připravuje z vlastní iniciativy zprávu o sociálních podmínkách v členských zemích EU. Slyšení 12. září, na které pozvala řadu odborníků, se konalo v rámci přípravy její zprávy. Zaměstnání ještě nezajišťuje unik z chudoby Poslanci se během slyšení seznámili se zprávou, kterou vypracoval Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV). Dokládá na základě podrobných údajů, že mnoho lidí nadále žije na hranici chudoby, a to přesto, že jsou zaměstnaní. Zpráva zkoumá mimo jiné procento lidí, kteří se nacházejí na pokraji chudoby. V České republice je v celoevropském srovnání tento podíl nejnižší (3%), v Polsku, v Portugalsku a Řecku se ovšem pohybuje okolo osmi procent. V celé Evropské unii je průměr osm procent. Není proto divu, že současné portugalské předsednictví EU věnuje boji s chudobou velkou pozornost. Minimální mzda se v zemích EU výrazně liší Z dvaceti sedmi členských zemí EU neexistuje zákonem stanovena minimální mzda jen ve Skandinávii (Finsko, Švédsko a Dánsko), v Německu, v Rakousku, v Itálii a na Kypru. V zemích, kde hranice stanovena je, pak její výše závisí na životní úrovni. Tam, kde je celková životní úroveň (a také cenová úroveň) poměrně vysoká, odráží tuto skutečnost i výše minimální mzdy. V Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Francii, Irsku a ve Velké Británii se pohybuje nad hranicí 1200€ (cca. 33,000 Kč) měsíčně. V Bulharsku, Lotyšsku, Litvě a v Rumunsku se pohybuje pod hranicí 200€ (5,500 Kč) měsíčně. V České republice byla v roce 2004 minimální mzda 6,700 Kč, od 1. ledna 2007 činí 8000 Kč (cca. 290€) za měsíc (při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin). --- Zdroj: Evropský parlament ---