Státní příspěvek stavebního spoření prošel dvojím seškrtáním. Z původních 25 % z vložené částky do max. 18 tis. Kč (tedy až 4 500 Kč ročně) se nejprve pro nové smlouvy snížil na 15 % z maximálně 20 tis. Kč (až 3 000 Kč ročně). To vedlo k enormnímu nárůstu výdajů státního rozpočtu. A tak došlo k dalšímu škrtu na 10 % z maximálně 20 tis. Kč (až 2 000 Kč) pro všechny smlouvy a výdaje státu se snížily na polovinu.

Snížení státního příspěvku vedlo k úpadku zájmu o nové spořicí smlouvy. Není na vině pouze osekání výhod stavebního spoření, ale i souběžný pokles úrokových sazeb. Stavební spořitelny musely reagovat na tržní vývoj a úroky snížily nejčastěji na 1 % ročně. Pokud chce člověk víc, musí spořit pravidelně a bez zaváhání, navíc zpravidla déle než 6 let vázací doby. Vyplatí se tedy ještě stavební spoření?

Kolik přinese státní příspěvek

Státní příspěvek stavebního spoření se připisuje pouze z nových vkladů na stavební spoření (snížených o zaplacené poplatky a zvýšených o připsané úroky). S přibývajícími léty spoření se peníze hromadí na účtu a připsaná státní podpora tak tvoří menší a menší díl celkového výnosu. Zatímco v prvním roce při optimálním spoření tvoří státní příspěvek k celkovým vkladům 10 %, v šestém roce již jen 1,67 %.

Tabulka 1: Výnos ze státního příspěvku v jednotlivých letech spoření

Zdroj: Vlastní výpočty klienta

V průměru za šest let není výnos ze státního příspěvku špatný. K průměrnému vkladu[1] přidá téměř 3,09 % ročně. K tomu by ještě měl přijít výnos připsaný stavební spořitelnou… ten je ale často záporný!

Kolik přidá(?) stavební spořitelna

Úroky stavebních spořitelen činí nejčastěji 1 % p.a. Pokud chce klient získat víc, musí nejčastěji spořit pravidelně a zpravidla ještě déle než je 6letá vázací doba, během které nelze peníze vybrat bez ztráty nároku na státní příspěvek. Jenže úrok je zatížen 15% daní z příjmů. Klient tak dostane ještě méně. A pak jsou tu poplatky. Ty se pohybují zpravidla nad 300 Kč ročně.

Tabulka 2: Kolik dá stavební spořitelna klientovi

Zdroj: Vlastní výpočty klienta

Peníze na stavební spoření s ohledem na nízký úrok přicházejí zpravidla koncem roku. Úrok za první rok spoření je tak nulový a úročí se vždy částka uložená v předcházejícím roce. Celkem stavební spořitelna připíše klientovi úroky ve výši 3 000 Kč, ovšem z nich si stát vezme na dani z příjmů 450 Kč. Stavební spořitelna naúčtuje klientovi poplatky za roční vedení účtu ve výši 1 800 Kč (zpravidla více). Zbývá tak čistý výnos klienta ve výši 750 Kč za 6 let spoření[2].

Poplatky za vedení účtu ovšem nejsou jediné. Při uzavření smlouvy si stavební spořitelna naúčtuje nejčastěji 1 % z cílové částky stavebního spoření. Tomuto se lze částečně vyhnout v rámci nejrůznějších akcí, které poplatky buď snižují, nebo jich část vrací na účet stavebního spoření. Při šestiletém spoření v modelovém příkladu je potřeba mít cílovou částku 140 tis. Kč, tudíž běžný poplatek dosahuje 1 400 Kč.

Po zohlednění všech poplatků bez uzavření smlouvy v akci tak klient stavební spořitelně zaplatí o 650 Kč více, než kolik stavební spořitelna připíše klientovi po odpočtu daně z příjmů.

Stavební spoření živí jen státní příspěvek

Stavební spořitelna si od klienta vezme přibližně vše, co mu dá. Klient tak vydělává pouze na státním příspěvku stavebního spoření. Ten lze v průběhu šesti let optimalizovat a získat 7 státních příspěvků. Stačí peníze začít vkládat na konci roku a po uplynutí šestileté vázací doby na začátku sedmého roku vložit další vklad 20 tis. Kč.

-Petr Zámečník | Více na Hypoindex.cz